Článek
Příběh se otevírá v New Yorku sedmdesátých let. Richie Finestra, majitel krachujícího hudebního labelu, se snaží hledat nové zázračné talenty a vybruslit z průšvihu prodejem značky velké německé firmě. Němcům naznačuje, že bude mít pod svými křídly slavné Led Zeppelin, což se ukáže být spíše zbožným přáním. Když producent potká zpěváka kultovní rockové party před koncertem, dostane vynadáno za to, že se je snažil okrást o část zisku, a je po smlouvě.
Němci mu však uvěří a přiletí podepsat smlouvu do New Yorku. Nešťastný Richie se snaží potápějící se loď nějak udržet nad vodou, jenže při pokusu přemluvit zfetovaného šéfa rádií, aby hrál jeho desky, se namočí do ještě větších problémů, tentokrát kriminální povahy. Nejednomu divákovi to možná připomene scenáristický styl bratrů Coenů, ale tentokrát ve scorseseovském přebalu.
V ulicích New Yorku to žije.
Série Vinyl má několik obrovských předností v podobě scénáře, několika dobrých režisérů (pilot točil Martin Scorsese), hlavní postavy a jejího představitele (Bobby Cannavale) a množství strhujících hudebních scén.
V postavě Finestry nalezne divák nejen ztělesnění dobové atmosféry. Je to rozporuplný chlápek, který chce přežít a snad vydat i něco kvalitního, ovšem v hudebním průmyslu se nikdy nejednalo v rukavičkách a on se musí přizpůsobit. Proto je jako většina jeho kolegů cynický, občas nemorální, zfetovaný, vzteklý. Ideálu se stále více vzdaluje i jeho manželský život.
Seriál Vinyl
Prostředí nahrávací společnosti je vykresleno nejen věrohodně, ale také vtipně. Mezi muzikou zní vybroušené kousavé dialogy a objevují se zajímavé vedlejší postavy (např. punkový rebel bez příčiny James Jagger – ano, syn toho Jaggera).
Vinyl vypadá jako velký americký biják, přesto je to televizní seriál. Přesun kvality (scenáristické, herecké, režisérské) z Hollywoodu do televizí sice probíhá už několik let, ale tenhle seriál celý trend korunuje.