RECENZE: Katy Perry v tanečních rytmech ztracená

V minulosti se na nejvyšší pozici stejného žebříčku dostala s počiny Teenage Dream (2010) a Prism (2013). Novinka rodačky ze Santa Barbary nicméně zaznamenala prodejně nejlepší první týden v roce 2017 v podání zpěvačky.

Katy Perry několik hodin po vydání desky prozradila, že se v minulosti pokusila o sebevraždu a že součástí jejího života jsou schůzky s psychoterapeutem. [celá zpráva]

„Stydím se za to, že jsem měla takové myšlenky. Byla jsem ale sklíčená a deprimovaná. Mívám problém najít rovnováhu mezi svým uměleckým a osobním životem. Tak moc chci být Katheryn Hudsonovou (její civilní jméno, pozn. aut.), že někdy nechci jako Katy Perry ani vypadat. A tak jsem si trochu ostříhala vlasy, protože chci být sama sebou,“ prozradila.

Po vydání alba Prism koncertovala, nahrávala videoklipy a také podporovala v prezidentské kampani Hillary Clintonovou. Patřila mezi její nejhlasitější stoupenkyně z řad hudebních hvězd a stejně tak byla hodně slyšet mezi těmi, které daly rázně najevo své znechucení poté, kdy volby vyhrál Donald Trump.

Mohlo to být klíčové téma nové desky, stejně jako její psychické hledání, ale nestalo se tak. Na Witness jsou jen dva tři okamžiky, v nichž se objevuje narážka na to, jak to podle zpěvačky na americké politické scéně nevábně vypadá, a to ještě v metaforách.

Jinak je obsah alba bytostně popový a v přístupu moderní. V textech jsou milostná vyznání, rozvaha nad osudy slavných, glorifikace dívčí síly a samozřejmě láska ve svých každodenních podobách. Tedy nic objevného.

Hudebně je to podobně průměrné, nahrávka je dost elektronická. Zatímco předešlá kolekce Prism byla popově orientovaná, novinka staví na tanečních rytmech a sahá až ke stylům, jakými jsou breakbeat, dubstep, electro nebo house. V první části desky ještě lze objevit tu a tam zajímavé hudební nápady, které zpěvačka nazdobuje svým přirozeně dobrým výkonem. Druhá část je už ale trochu nezáživná a fádní. V ní se taneční hudba stala tím, k čemu vlastně na albu směřovala od začátku – zvukovou kulisou.

Pokud chtěla Katy Perry pohnout současným popem, pak se jí to nepodařilo. Mnohem lepší v tom byla na minulé kolekci. Na Witness spíše podtrhla bezradnost, kterou silové napojení popu na klubovou taneční hudbu v posledních letech přináší.

A nepovedlo se jí nabídnout ani silné, melodické a zajímavé motivy. Jen dobrý zpěv, zvuk a slušnou produkci.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: