Článek
Zpěvák na něm zvolnil. Přestože nadále tvoří zvukovou složku především syntetické zvuky, nenaházel jich spoustu přes sebe, ale vybral do šestnácti skladeb ty, které je nesou, leč neovládají. Přidal i akustické zvuky, nicméně v popředí je jeho zpěv. Na minulých deskách byl spíše součástí „masy“. Bieber jím navíc dokazuje, že je v této roli přinejmenším obstojným hráčem.
Jak už to v současném světovém popu bývá, i na počinu Justice se podílela celá řada producentů a zde i autorů. Výsledek je přitom soudržný, jednotlivé produkce nejsou příliš odlišné a autoři nejspíš měli zadání týkající se motivací k napsání desky.
Právě v tom se Bieber posunul velmi výrazně. Floutkovská léta, kdy vyváděl na mejdanech a choval se tak zle, že ho za to neměla ráda ani bulvární média, má už snad za sebou. Proto se tentokrát ujal témat, která jsou ryze současná a korespondují s pandemickou dobou, ve které deska vznikala.
Zpívá o uzdravení planety, uzdravení lidstva, o zlepšení mezilidských vztahů, o tom, že by měl člověk i lépe komunikovat sám se sebou. Zpívá také o lásce ke své ženě. Prostě jeho tón je pozitivní, i když nutno podotknout, že co do témat neobjevil Ameriku, spíše jen opakuje to dobré a nosné, co se v minulosti v popu už mnohokrát objevilo. Nabízí se samozřejmě také otázka, do jaké míry je v tom autentický.
Důvody, proč zvolil takový tón, jsou nabíledni. Stojí za nimi jeho manželka Hailey Baldwinová, která z něho prý udělala jiného člověka. Prozradil to v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Sirius XM.
„Změnil jsem své priority, teď je na prvním místě má rodina. Nikdy jsem neměl soudržný rodinný život. Vyrostl jsem trochu tady, trochu tam. Hailey mi dala přesvědčení, že mám někoho, koho miluji a komu věřím. Díky tomu je album takové, jaké je,“ vysvětlil Bieber.
Dodal, že v manželství našel stabilitu a jeho žena ho naučila stanovovat limity pro kontakt s ostatními lidmi. Uvědomil si prý, že jeho „ne“ je stejně silné jako jeho „ano“.
„Nevěděl jsem, co je to láska. Nevěděl jsem, kdo jsem. Zpíval jsem o tom, co jsem si myslel. Ale jak jsem vyrůstal, láska pro mě nabrala nové tvary a významy,“ sdělil ještě zpěvák.
Problém desky je v tom, že je příliš jednotvárná a mezi písněmi nejsou ty silné, nosné. Jednotvárnost je dána tím, že tempa skladeb jsou si v podstatě velmi blízká, a tak jak se kolekce blíží ke konci, nuda si začíná brousit zuby.
Síla popových písniček se měří tím, jak dlouhý čas jsou schopny v éteru přežít a jak moc jsou emotivní. Tu druhou položku Bieber docela zvládá, však si do obsahu skladeb nastolil vážnější témata. Tu první ale nenaplní, protože za tématy nejsou přilnavé melodie, takové, které snadno uváznou v hlavě.
Velkým přínosem nejsou ani vystoupení hostů. Skladby většinou jen přizdobují, málokdy je jejich přítomnost vzrušující. Zejména hvězdní Khalid nebo Chance The Rapper měli asi písničkám přinést více než jen svou přítomnost. Úplně jim totiž stačí silný sbor vokalistů, který se v nich tu a tam vynořuje.
Přesto je to zatím nejlepší album, které Justin Bieber poslal do světa.
| Justin Bieber: Justice |
|---|
| Universal Music, 45:25 |
Hodnocení: 70 %
Může se vám hodit na Zboží.cz: