RECENZE: Jablkoň ví, jak nezůstat ve stejných kolejích

Kapela Jablkoň, která zanedlouho oslaví čtyřicáté narozeniny, už nějaký čas není tak žánrově nezařaditelná, jako bývala v minulosti, a také k alternativní scéně je už řazena spíš ze setrvačnosti. Ale ani v nejmenším to neznamená, že by na novince sklouzla k pouhému opakování sebe sama a nedokázala překvapit. Naopak.

Šansonovou zamyšlenost najednou nečekaně rozřízne archaický zvuk automatického bubeníka. Kytary, které na koncertech nezapřou vliv klasické hudby, na několika místech zatlačí do pozadí hostující trombón jazzmana Jana Jiruchy nebo klávesy, ke kterým výjimečně usedl bubeník Petr Chlouba. A všemu vévodí poznávací značka posledních let – moudrostí a zkušenostmi opředený hlas zakladatele Michala Němce, skvěle kontrastující s entuziasmem o generaci mladší zpěvačky Marie Puttnerové.

Folková křehkost se potkává s duchovními odkazy i náladou a chytrými texty, ale stejně tak dobře lze album vnímat jen jako příjemného společníka, který se nedožaduje pozornosti. To ovšem kapele nebrání se do toho několikrát opřít – ve skladbě Staroměstské náměstí se nebojí ani klasického rock-and-rollu. A že kapelu nápady neopouštějí, Jablkoň dokazuje i v přepracovaných starších skladbách Když v noci sněží a Cestující v noci, které v nových aranžích doslova ožily.

Na třináctce oduševnělých písniček ve výtečném muzikantském provedení je nejpozoruhodnější, jak přirozeně a nenásilně plynou, aniž by jim znovu chyběly emoce a pro Jablkoň typické milostné motivy. Protože právě klid, vyrovnanost a duchovní síla společně s neutuchající fantazií přehazují výhybku směrem do nadprůměru.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: