RECENZE: Islandský thriller Hluboké soutěsky přivál hanbu v ozvěnách zlých časů

V domě v Reykjavíku je nalezena zavražděná žena a na jejím stole lístek s telefonním číslem bývalého komisaře Konráða. Policie při vyšetřování zjistí, že ho před časem žena kontaktovala a požádala, aby pro ni našel dítě, které před téměř půlstoletím přivedla na svět a vzdala se ho. Vstřícnosti se však nedočkala, a tak mu zmizela ze života.

Penzionovaný policista Konráð po její násilné smrti lituje, že její žádost odmítl, a je odhodlán to napravit. Spolupracuje na vyšetřování a při tom si dělá pořádek ve svém životě. Ukáže se totiž, že případ je spojený i s příběhem jeho otce, člověka, který svou čest vymáchal v podvodech a nedobrém životním stylu.

Indridasonův styl je bádat ve starých časech, nimrat se v minulosti, hledat souvislosti a příčiny. Tím je originální. Nic přitom nenechá náhodě, je až puntičkářsky důsledný. Svého hrdinu vede k tomu, aby prošel vlastní život, díky čemuž detektivku obdaří dalšími příběhy.

Pouhým slovem snadno navodí temnotu a chlad islandských míst, disponuje vypravěčskou lehkostí. I proto jsou Hluboké soutěsky čtivý, dojemný, přitom neúprosný příběh o hanbě, zoufalství, lítosti a přetrvávajících ozvěnách zlých činů.

Nesluší jim jen jistá těžkopádnost v dialozích, která se tu a tam objeví, zvláště v momentech, kdy některá z postav vyjadřuje nevoli s vyšetřovateli spolupracovat.

Může se vám hodit na Zboží.cz: Hluboké soutěsky - Arnaldur Indridason