RECENZE: Irena Pavlásková shromáždila do Vánočního příběhu herecké hvězdy

Od té doby jsme už tu měli jen namátkou Křídla Vánoc, Přání Ježíškovi i Přání k mání. Do kin jdou většinou už v listopadu, protože prosinec přinese tu nové Star Wars, jindy Spider Mana a těch se domácí producenti a distributoři právem bojí. Letos je to zvlášť o strach, protože 15. prosince vtrhne do kin po třinácti letech nový Avatar.

Ve čtvrtek do nich tedy vstoupila další česká romantika Vánoční příběh. Režisérka Irena Pavlásková napsala scénář společně s Rudolfem Merknerem a Markem Matouškem podle již zmíněného a mnohokrát osvědčeného modelu. Představí se postavy a jejich životy se pak náhodně či zázračně protnou a zkomplikují, aby se nakonec pod rozzářeným stromkem vše v radost a lásku proměnilo. Tak káže pravidlo a diváci to většinou ocení.

Ve Vánočním příběhu, který se odehrává během Štědrého dne, je ovšem těch postav tolik, že uplyne celá hodina filmu, než vstoupí na plátno ta poslední patnáctá. Byť má člověk chvílemi pocit, že ve filmu hraje každý, kdo šel zrovna kolem, jde většinou o hvězdy, jakými jsou Karel Roden, Jiřina Bohdalová, Hynek Čermák, Oldřich Kaiser, Jiří Lábus, Jana Plodková, Jaroslav Plesl, Václav Neužil a další, Pierra Richarda nevyjímaje.

Bohužel nemají dost příležitostí své umění předvést. Skoro na většinu z nich totiž „vyjde“ navzdory dvouhodinové délce málo času, zvlášť když se v první polovině de facto jen ukážou a divák netuší, kdo je kdo a co má či bude mít s kým dalším a s celým filmem do činění. To je pak náplní druhé poloviny.

S realitou nemá děj společného nic. Je třeba přijmout prostě jako fakt například to, že umolousaný otrapa (Kaiser) až k zešílení obtěžuje řidiče tramvaje (Lábus), aniž by ten zavolal policii a nechal ho vyvést. Nicméně je třeba přiznat, že právě jejich dialogy v této i dalších scénách jsou tím nejvtipnějším, částečná improvizace je v jejich skečích zřejmá.

Podobně je třeba přijmout i všechny ostatní situace stvořené k tomu, aby se postavy vůbec mohly setkat. Mnohé z nich pak jednají neuvěřitelně i proto, že jsou rozumu poněkud mdlého.

Paradoxně však díky řadě nesmyslů, krkolomností a náhod je film méně předvídatelný než většina podobných. Ovšem když jde o to, kdo se má do koho zamilovat, podpoří divákův předpoklad i patřičně nyvá hudba Jiřího Chlumeckého.

Vánoční příběh je přesně takový, jaký chtěl být. Na to je Pavlásková dostatečně zručná režisérka. Ona i další tvůrci se navíc pyšní zaklínadlem dne, totiž „dopřát lidem v dnešní těžké době něco zábavného a pozitivního, co zdůrazní lásku, pohodu a rodinu“. A to se počítá.

>> Co o natáčení Vánočního příběhu a své roli říká Jiřina Bohdalová? <<

Mohlo by se vám hodit na Firmy.cz: Kina

Mohlo by se vám hodit na Zboží.cz: Křídla Vánoc [CD], DVD Přání Ježíškovi