Hlavní obsah

RECENZE: Ideologie se nedá zničit

Právo, Jan Šída

Výstavu plakátů, které byly v historii nástrojem propagandy či ideologie, připravilo pražské centrum současného umění DOX. Expozice ukazuje, že když „uzávorkujeme“ politický rozměr vystavovaných děl, můžeme vidět velice kvalitní práce, jejichž umělecká kvalita je nesporná.

Foto: katalog výstavy

Propagandistický plakát velebící úspěchy sovětského státu

Článek

Organizátoři rozdělili výstavu na určité historické etapy a nezapomněli ani na doprovodné vysvětlující texty. Návštěvník tak prochází částmi, které jsou zaměřeny na obě světové války, revoluční ideologickou tvorbu v Rusku, etapu studené války, pád komunistického impéria i postmoderní výtvarnou agitaci.

Foto: katalog výstavy

Plakát z druhé světové války ukazující společný boj čtyř mocností proti fašismu.

Kurátorovi je také třeba přičíst k dobru fakt, že bojovné plakáty znepřátelených stran postavil vedle sebe. A tak najednou vynikne fakt, že vizuální propaganda jde vždycky stejnou cestou. Když tak najednou stojíme před obřími plakáty Hitlera a Stalina, napadne nás, v čem je vlastně rozdíl? Stejná triumfální gesta, stejně arogantní mimika a téměř stejná hesla.

Stejná hesla i stejné symboly. Buď zvolil výtvarník agresivní symboliku s vojákem, který drtí či bodá nepřítele. Anebo naopak vybral motiv ženy jako zosobnění vlasti, dítěte jako symbolu domova či zobrazování nepřítele jako gangstera, který touží vyplenit naší kvetoucí zemi. Směs strachu a vlastenectví jsou opěrnými body propagandistických plakátů napříč ideologiemi a státy.

Foto: katalog výstavy

Mezi oběma diktátory není vlastně žádný velký rozdí.

Poněkud jiný ideový i umělecký rozměr mají plakáty současné moderní doby. Protože už svět nestojí na jasném dualismu typu MY versus ONI, respektive obě kategorie se často mění, jsou nástroje politické propagandy mnohem nápaditější a výtvarně vynalézavější.

Nechybí ani černý humor nebo ironická nadsázka. Často shazující i vlastní postoje a hodnoty. Například výtvarník plakátu, který se tematicky vztahuje k válce v bývalé Jugoslávii, použil originál k filmu Jurský park. Autor však změnil nápis na Sarajevo park.

Výraznou symboliku má v sobě výzdoba zdi podél schodiště do prvního patra. Člověk stoupá krok za krokem nahoru a dívá se na plakáty, vztahující se k naší současné politické scéně. Defilé dávno rozložených politických mrtvol i politických stran. Někdo je výš a někdo níž. Všeho ale do času.

Foto: katalog výstavy

Che Guevara revolucionář a terorista vypadá na tomto plakátě spíše démonicky.

Na jednom z vystavovaných plakátů se skví nápis – idea nemůže být zničena. Po návštěvě výstavy nás spíše napadane heslo – ideologie se nedá zničit. Jako memento pak působí nastříkaný nápis Wash Your Dirty Money With My Art na vnější zdi galerie a pod portrétem anglické královny. Udělal to zřejmě kolemjdoucí anonymní street artový umělec. A nechtěně tak výstavu politické propagandy akcentoval.

Plakát v souboji ideologií 1914 – 2014
Centrum současného umění DOX, Praha, do 19. května

Celkové hodnocení: 80%

Související témata:

Výběr článků

Načítám