RECENZE: Hřebejkovo retro. Vznešené a unylé

Hrdinové Zahradnictví žijí začátkem 2. světové války ve velkém krásném domě. Dva otcové (Jiří Macháček a Martin Finger) jsou však hned na začátku zatčeni pro účast v odboji, zachrání se jen opatrný zahradník (David Novotný) a rodinný lékař a přítel Jiří (Ondřej Sokol). Ten pak do rodiny opuštěných žen a dětí celou válku dochází a nezištně pomáhá.

Mohlo by se zdát, že mezi maminkou Aňou Geislerovou, nepřítomným otcem a Jiřím vznikne jakýsi milostný trojúhelník, jenže ve skutečnosti nevznikne. Jiří je zřejmě svatý - za 6 let, co do domu chodí, s osamělou ženou nic nemá, přestože je svobodný a jsou si sympatičtí. Situaci nezmění ani dopis o manželově smrti.

Tvůrci si vzali nelehký úkol převést na plátno velkou rodinnou kroniku s mnoha postavami a osudy. Literární dílo snese ledacos, jako film se to ale přece jen vleče. První díl trilogie Zahradnictví má 130 minut, i když příběhu by v podstatě stačilo 80. Musíme však sledovat vánoční zvyky, hraní si s dětmi a dlouhé unylé pohledy trpící Geislerové, která je tentokrát mimořádně nudná.

Divák nakonec s povděkem přijme každý fór, který přináší jednoduše nahozená postava tlusté protivné tety (Sabina Remundová), jež požírá veškeré jídlo v dosahu a má zálusk na různé předměty z domácností svých příbuzných.

Zatímco gestapáci mluví ve filmu nelogicky dobrou češtinou, české postavy mluví přímo vznešeně a celková přestylizovanost dialogů je až nepříjemná. Zjevná snaha o vyvolání dobové atmosféry naráží na fakt, že lidé jinak mluví a jinak píšou. Generace našich babiček a prababiček sice takto vznešeně psala např. milostné dopisy, ale rozhodně tak strnule nemluvila. Na obranu Zahradnictví je třeba dodat, že rozdíl mezi mluveným a psaným jazykem stále není jasný většině českých scenáristů a režisérů.

Podivná učesanost a „luxusnost“ filmu se však netýká jen jazyka. Snímek celkově zdůrazňuje vizuální eleganci, jenže to dojem válečné doby skutečně nevzbudí. Lidé, šaty, domy vypadaly za války mnohem hůře, než film ukazuje. Postavy žijí v ideálním světě a skutečný hlad a špína se odehrává někde jinde. Nejhorší, co na vlastní kůži zažijí, je to, že se voják Rudé armády projede na koni v jejich luxusním obýváku a ukradne jim jablko.