Článek
Hlinomaz byl ale i talentovaný malíř a jako malíře ho představuje pražská galerie Europeanart.
Nutno poznamenat, že herců či zpěváků, kteří v rámci své arteterapie malují, je ve světě i u nás mnoho. Obvykle jsou však jejich obrazy zajímavé jen tím, že je vytvořily slavné osobnosti.
Hlinomaz byl výjimka. Jeho práce obstojí samy za sebe. Oceňovali je jak jeho kolegové malíři, tak i kritika. Byl takříkajíc malířem na plný úvazek, ne jen hercem se zajímavým koníčkem.
Umělecky vycházel především z kubismu a naivismu. Jeho obrazy vypadají sice na první pohled až infantilně jednoduše (což je častý amatérský pohled na naivismus), ale při bližším zkoumání odhalíme výtvarnou řemeslnou dokonalost i rafinovanou tematickou koncepci.
Hlavní úlohu hrají především barvy. Právě ony jsou těmi zásadními posly estetického vjemu. Vypichují figury i dějovost kupředu. Tato výrazná transparentnost sdělení zdobí malířovy oleje.
Na obrazech Josefa Hlinomaze se potkávají lidé, zvířata i věci a vytvářejí naprosto absurdní situace.
A také satirická absurdita. Na plátnech se potkávají lidé, zvířata i věci a vytvářejí naprosto absurdní situace. Zdánlivě nesourodý děj má však v sobě vždy něco navíc. Jakákoli věc má svou vlastní symboliku. Stejně jako u dětské kresby.
Každý z obrazů klade na pozorovatele nároky ve smyslu pozornosti. Člověk se musí proplétat několika významovými plány i kompozičními nástrahami. Hlinomaz divákovi nepomáhá ani názvy svých obrazů. Sdělení jako Mimořádný den v životě opic či Arcivévoda s dámou a tygrem příliš v pochopení jeho idey nepomáhají.
Takže zbývá vymýšlet si vlastní scénáře každého obrazu a porovnávat je s osobně prožitými příběhy.
Díky Hlinomazovým obrazům můžeme své životy posunout z reálna do surreálna.
| Josef Hlinomaz: Elektrifikace vesmíru |
|---|
| Europeanart, Senovážné nám. Praha, do 30. září |