Článek
Vnímat díla surrealistů znamená dostat se duchovně na úplně jinou planetu. Právě podle jednoho z obrazů Václava Tikala, pojmenovaného Přistání v Apokalypsii, zvolili organizátoři název pro celou výstavu. Člověk, který prochází mezi pracemi rozvěšených na zdech galerie, prostupuje fantaskními světy, halucinogenními vizemi i deliriózními imaginacemi. Tento umělecký styl totiž změnil intelektuální krajinu vnímání estetické plasticity naprosto zásadně.
Zastoupení tvůrci jsou dobrými žáky hlavního malířského gurua Salvadora Dalího. Ačkoli jsou jejich vyjadřovací metody odlišné, je ve všech případech patrná touha po vytvoření vlastního duchovního prostoru. Václav Tikal ho hledá v neutěšené měsíční krajině plné roztodivných symbolů. Marie Čermínová alias Toyen zase v destrukci geometrických tvarů, které rozebírá na prvočinitele. František Janoušek zakódoval erotická témata do abstraktní krajiny duše, kdežto Josef Vyleťal rozprostřel do plenéru boschovské iluze.
Nejvíce však smysly návštěvníků jitří velkoformátové plátno Varianta na téma schovej se válko od Aloise Wachsmana. Apokalyptická kompozice vytváří na ploše velkolepé divadlo, kterému vévodí krvavě rudá obloha. Její tělo pronikají jako ostré dýky bělostné antické sloupy. Torzo ženské tváře hledí prázdnými očními důlky na nádobu plnou rudé tekutiny v popředí. Je to krev, anebo víno?
Právě tajemství i mnohoznačnost dělá ze surrealistických děl tak atraktivní materiál pro evokaci zasutých snů či představ. Není náhodou, že duchovním inspirátorem byl mimo jiné i psychoanalytik Sigmund Freud. Jeho teorie latentních vnitřních konfliktů, které se vyplavují z duše člověka při zvláštní terapii, odpovídá přesně pocitu, který zažíváme při sledování toho, co mistři surrealismu zhmotnili.
Přistání v Apokalypsii |
---|
Dům U Jonáše, Pardubice, do 16. listopadu |