Článek
Tvůrce a propagátor mikrotónové hudby pokládal tuto operu za vrchol svého díla, od doby dokončení (1942) však nebyla provedena. Nejenže klade na inscenátory zvláštní nároky, ale námětem se nehodila jak protektorátnímu, tak ani poválečnému režimu.
Libreto tříaktové opery pro dvacet šest sólistů, smíšený sbor a orchestr, na němž skladatel pracoval s režisérem Ferdinandem Pujmanem, je naivní směsí kritiky kapitalismu a vize sociálně spravedlivé společnosti. Spojily se v něm Hábovy krajně levicové názory s antroposofismem, jehož horlivým vyznavačem byl po celý život, a křesťanským mesianismem. Obraz dělníků rozmlouvajících o svých právech a lepší budoucnosti prolínají diskuse mezi Kristem, Arimanem a Luciferem, a celá opera končí oslavou Kristova království.
K provedení Hábovy opery bylo do Ostravy z Českého muzea hudby zapůjčeno unikátní šestinotónové harmonium a šestinotónovou hudbu se posluchačům pokusil zprostředkovat orchestr složený ze smyčců, žesťů a bicích nástrojů hudebníků Ostravské bandy a Ostrava New Orchestra. Těžko lze říci, s jak zkušeným posluchačem Hába počítal, nicméně i cvičenému uchu zní jeho šestinotónová opera jen jako mírně disonantní, jinak z dobové konvence nevybočující, posluchačsky přijatelná a místy i harmonicky a výrazově pozoruhodná hudba.
Vojtěch Šembera (Písmák) je jedním z protagonistů inscenace Hábovy opery.
I když nedosahuje originality Hábových souputníků, jakými byli Ullmann, Prokofjev, Hindemith nebo Martinů, nenechá posluchače lhostejným, valí se na něj až s jistou urputností, aniž mu popřeje oddechu.
Obdiv a aplaus zaslouží všech šestadvacet sólistů, sbor Canticum Ostrava pod vedením sbormistra ostravské opery Jurije Galatenka a samozřejmě orchestr pod taktovkou amerického dirigenta Bruna Ferrandise za úsilí věnované Hábově opeře, zvláště když měli na nastudování extrémně krátkou dobu. Režisér Jiří Nekvasil se svým týmem se jednoduchými prostředky úspěšně pokusil vystihnout symbolickou sociálně-filozofickou pyramidu Hábovy opery rozmístěním účinkujících na obří třípatrovou konstrukci.
Hábova opera byla uvedena jen dvakrát v rámci festivalu NODO, pro běžného posluchače by nejspíš byla příliš náročným soustem. Ale její nastudování patří k vrcholu operní sezóny i vynikajícího festivalu přinášejícího do až příliš poklidného domácího operního života potřebné impulzy a kontext světovosti.
| Alois Hába: Přijď království Tvé |
|---|
| Dirigent Bruno Ferrandis, režijní koncepce Jiří Nekvasil a David Bazika, světová premiéra 24. a 25. června v Divadle Jiřího Myrona v rámci festivalu Dny nové opery Ostrava |
Hodnocení: 90 %