RECENZE: Gogolovy Mrtvé duše jsou varovnou karikaturou

Ani Hana Burešová a Štěpán Otčenášek (režisérka a dramaturg), s použitím překladu Naděždy Slabihoudové autoři nové dramatizace proslulého a nejzáhadnějšího Gogolova díla, které návštěvníky brněnského Městského divadla varovně pobaví, nenechali hned ve vstupní scéně příjezdu Čičikova a Selifana do guberniálního města nikoho na pochybách, a tuto vznešenost v satirickém románu carskou cenzurou i životem štvaného spisovatele ctí.

Můžeme se bavit karikaturami, inspirovanými možná kresbami Marka Chagalla a určitě Pjotra M. Boklevského, a do bizarní scénické kabaretnosti až groteskní lidové pouťovosti akcentovanými v postavách kostymérkou Zuzanou ŠtefunkovouRusínovou, můžeme s hrdinou sympatizovat, můžeme ho i litovat nebo odsuzovat – nakonec v nás ale stejně zatrne.

To když ztrapněný, dokonce i byrokraty a tupci posmívaný Čičikov opouští město a s patosem jemu vlastním předpovídá: „Kam letíš, Rusko, pověz? Neodpovídá. Rusko se žene vpřed a s nelibostí mu ustupují ostatní Michal Isteník-Čičikov v inscenaci Mrtvých duší Hany Burešové a Štěpána Otčenáška v Brně. národy…“ Komu mráz neběhá z té předpovědi po zádech, mrtvou duší je.

Tento styl zdobí každou inscenaci Hany Burešové. A na Moravu z Divadla v Dlouhé se ráda vrací.

Pro Mrtvé duše našla znamenitého Michala Isteníka jako podnikavého, odporného i politováníhodného Čičikova. Kam ho chtěl autor zamýšlené nové „božské komedie“ dovést, už se nedovíme, stihl vlastně jen Peklo, ale Burešová s Otčenáškem ho opustili přesně na prahu nové proměny. V čase nových zběsilých jízd trojky ničivě dohánějící sebe samu.

Prostředky marné snahy stát se Evropou prozrazují v sarkastických portrétech Petr Štěpán (Nozdrev), Alan Novotný (Líbeznický), Zdeněk Junák (Psovský), Patrik Bořecký (Plesnivec), Jan Mazák (Shánělka), Viktor Skála (Gubernátor) i neméně typizovaný fraucimór (Jana Musilová, Eva Ventrubová, Lenka Janíková, Eliška Skálová atd.). Ten obraz vyzařuje ze všeho nejvíc vlastně nemožnost jakékoli proměny Ruska.