Článek
V podstatě by se dalo říci, že se zamýšlí prostřednictvím rozličných estetických zobrazení nad lidským údělem. A snaží se vysvětlit nebo popsat faktory, které člověka jako jedince ovlivňují i předurčují být tím, kým je.
Na výstavě můžeme vidět práce renomovaných umělců, například sochaře Kutra Gebauera, hudebníka a výtvarníka Milana Caise nebo fotografa Václava Chocholy.
Je dobře, že organizátorka zvolila co největší spektrum umělců i forem vyjádření. Díky tomu se dané téma rozbíhá do mnoha stran, aby se pak na konci zase spojilo v jednu ideu.
Každý, kdo si přijde expozici prohlédnout, je vlastně vhozen do určité časové smyčky, která ho posouvá kupředu, jako když si na pouti sednete do vozíku a projíždíte strašidelným zámkem. Ale na rozdíl od pouťové atrakce vás u každého zastavení čeká spíše intimní meditace než veselý výkřik pobavených návštěvníků.
Najednou se do vás zabodnou Hitlerovy oči na dětském dvojportrétu Jiřího Surůvky. Co symbolizuje malé dítě s vůdčím knírkem pod nosem a ulízlou patkou? Mohou se narodit noví diktátoři? A hned dvakrát? A dá se to poznat už v dětství? Takové otázky nám najednou klade na první pohled nevinná hříčka symbolů.
Nad tím vším se klene socha – ženský akt Gurta Gebauera. Je jakýmsi totemem ženskosti, pramátí mateřství, sexuálním symbolem i spolunositelkou genetického kódu. Jmenuje se Libuše, a odkazuje tak k našim dějinám.
Mužský princip zastupuje na výstavě obraz Jiřího Housky Patriot. Je na něm vyveden v barvách zamračený národovec s obrovským břichem. Národovec, nacionalista nebo rovnou fašista, napadne nezávislého pozorovatele.
Výstava klade hlavně otázky po smyslu našeho bytí. Méně už nabízí jasné odpovědi. Na ty si totiž musí každý přijít sám.
Geny a generace |
---|
Galerie Artinbox, Praha, do 18. března |