Článek
Potvrdil to středeční koncert Metronomy v pražském Lucerna Music Baru. Bylo vyprodáno, přítomno bylo asi tisíc diváků a drtivá většina z nich si se znalostí všech písniček kapely vystoupení jistě užila.
Po čtyřech vydaných albech je nicméně více než kdykoli předtím jasné, že Metronomy jsou jen fádním retrem, ozvěnou elektropopu osmdesátých let. Jejich sound je poměrně děravý, postavený především na základním melodickém motivu a na radosti z toho, že elektronické zvuky mohou mít mnoho různých podob. Na pódiu je navíc stejný jako na albu, bez zpestření či překvapení. Dobré písničkové nápady na koncertě přišly tak jednou za dvacet minut, a když se kapela nedej bože pustila do pasáže ryze instrumentální, chyběla jen hrající si koťata na velkoplošné obrazovce jako obrazová kulisa. Tak otravné tyto momenty byly.
Joseph Mount je jistě obstojný kytarista a snaživý autor, jako zpěvák ale nemá ani výraz, ani charisma, ani jakkoli zajímavou barvu hlasu. Špičkoví představitelé osmdesátkového popu to všechno měli a díky tomu byly jejich písničky zajímavé a mnohé, jež inspirovaly i Metronomy, nadčasové. Nic takového však u šestnáct let existující britské kapely nalézt nelze.
Je to jen další retro pokus na současné hudební scéně.