Článek
První část nahrávky akceptuje zpěvaččiny emoce a její složitý a spletitý svět. Ve druhé má už navenek větší sebevědomí, je údernější a jistější. Takto namíchaná si pak kolekce žádá pozorný poslech.
Gouldingová na ní sice zůstala v ranku popu, lehce ale překračuje jeho zažitá pravidla. Ne všechny skladby ctí jasnou melodii, mnohé se upínají k náladě, kterou si cíleně vytvoří. Zpěvačka je do ní často vnořena a působí dojmem, jako by se jí nechtělo tuto zónu opustit. V důsledku je to poněkud stereotypní, nebarevné.
Obal nového alba Ellie Gouldingové
V přednesu je jistá, její hlas je pevný, byť ne až tak osobitý. Obklopena silnou producentskou sestavou pak docílila zvuku, který je moderní a posunuje její pop mezi současnou stylovou produkci.
Písním ale chybí něco, co by se dalo označit jako zásah. Postrádají klíčový kompoziční záblesk, pročež nezáří tak, jak by mohly. Gouldingová v nich stvrzuje to, co umí, ovšem pomineme-li výtečný zvuk, nenabízí nic nového či dokonce zajímavého.
Není teď umělkyní plnou vášně. Je spíše zkušenou řemeslnicí, která umí věci správně uspořádat, leč není schopna z nich vybudovat hudební strukturu, která nadchne.
| Ellie Gouldingová: Brightest Blue |
|---|
| Universal Music, 56:35 |
Hodnocení: 60 %
Může se vám hodit na Zboží.cz: