Hlavní obsah

RECENZE: Druhá šance k životu

Právo, Radmila Hrdinová

Dostat druhou šanci změnit svůj život, vymazat minulost a začít znovu, to je nesplnitelný sen mnoha lidí. Jeden z nejhranějších britských dramatiků Peter Quilter ji ve své hře 4000 dnů nabídl svému hrdinovi a nechává na něm, jak s ní naloží.

Foto: Jan Malíř

Hana Maciuchová, Petr Stach (vlevo) a Ondřej Novák v inscenaci 4000 dnů v Divadle Ungelt.

Článek

Když se Michael probudí po měsíc trvajícím kómatu, zjistí za pomoci svého okolí, že z jeho paměti totálně zmizelo posledních jedenáct let života. Nepamatuje si vůbec nic, a co víc, zatímco poznává svou matku, jeho partner Paul, s nímž strávil dlouhých jedenáct let, je pro něj cizí, neznámý člověk.

To je příležitost pro matku, aby se pokusila Paula z jeho života odstranit. Ne kvůli jejich homosexuálnímu vztahu, ale protože se domnívá, že stáhl Michaela na svou přízemní úroveň a utlumil v něm jeho malířský talent. A je na Michaelovi, aby se rozhodl, na kterou z obou vášnivě soupeřících stran o jeho život se přikloní.

Quilterova hra není žádné melodrama, na otázku znovunalezení identity pohlíží věcně, dokonce i s humorem, občas se zbytečnými vulgaritami. Především je příležitostí pro tři herecké osobnosti, jimž režisér Pavel Ondruch dává dostatečný prostor.

Foto: Jan Malíř

Paul (Petr Stach) bohuje o svého partnera s jeho matkou Carol (Hana Maciuchová).

Michal Ondřeje Nováka je mladík zaskočený nenadálou šancí, jež ho nutí uvědomit si řadu věcí, včetně přijetí vlastní sebestřednosti a míry svého talentu. Obtížně, krok za krokem, se vymaňuje z moci matky i partnera, k němuž si hledá novou cestu.

Petr Stach již podruhé prokázal, že mu intimní jeviště Ungeltu sluší stejně dobře jako velká scéna. Jeho Paul obratně balancuje na hraně sympatií publika a nařčení z manipulace Michaelova života. Zvnějšku šedý, v nepadnoucím obleku, neobratně, ale o to zarputileji bojuje o svou minulost i budoucnost po Michaelově boku s jeho matkou.

Tu hraje Hana Maciuchová jako excentrickou bytost, po níž zjevně Michael zdědil značnou část své sebestřednosti. I když bojuje za syna, divák má pocit, že jí jde hlavně o sebe. Umí být okouzlující, vtipná, ale i drsně cynická. Tam, kde herečka tlačí na expresivitu projevu, své Carol zbytečně přidává na tvrdosti, zatímco tam, kde využívá lehčích tónů jejího místy šokujícího humoru a otevřenosti, jí přidává na sympatiích a zajímavosti. A jen velmi vzácně nechá diváka nahlédnout i do její opuštěnosti a strachu ze stáří.

4000 dnů je další z Quilterových textů, který se jistě uchytí na českých scénách. Pro Ungelt je pak trefou do intimní hry, která baví i nutí k přemýšlení, jak by člověk s druhou šancí naložil.

Peter Quilter: 4000 dnů
Překlad: Marta Skarlandtová, režie: Pavel Ondruch, výprava: Alena Schaferová. Česká premiéra 4. února v Divadle Ungelt, Praha, psáno z reprízy 6. února.

Celkové hodnocení: 75 %

Související témata:

Výběr článků

Načítám