RECENZE: Drama s Kozubem a Žilkovou klade těžké otázky

Původně se jednalo o divadelní hru francouzského herce a dramatika Fabia Marry. Český filmový scénář sepsali režiséři David Laňka a Martin Müller. Odehrává se v pražské domácnosti, kde žije matka (Veronika Žilková) s autistickým synem Michalem (Štěpán Kozub). Michal, člověk zcela neschopný samostatného života, se stává příčinou konfliktů s okolím i vlastní rodinou.

Měl by nárok na péči v ústavu, ale to matka odmítá - rozhodla se obětovat celý život péči o problematického potomka. Její naprostá odevzdanost Michalovým vrtochům může vyvolávat obdiv, ale i nesouhlas.

Těžce to nese dcera (Kamila Janovičová), která se nečekaně vrací domů, když jí krachuje vztah. Vždy se tam cítila zanedbávaná, odsunutá. Veškerou pozornost a energii matky si nárokoval postižený bratr Michal. A po delší době zjišťuje, že se pořád nic nezměnilo. Bratra má svým způsobem ráda, ale myslí si, že takhle by už nikdo z nich neměl dál žít. Plánuje proto překvapivý krok, kterým může rodinu zcela rozbít.

Centrální postava Michala je pojata jako nezvladatelné dítě v dospělém těle. V příběhu se ale najdou i místa, kde najednou řekne nebo udělá něco, co by vyžadovalo míru empatie a myšlení, jež neodpovídá jeho možnostem. Diváka to může mást a vést opakovaně k otázce, kdo vlastně Michal je.

Trochu zvláštní je i vysvětlení jeho postižení, kdy se měl už jako větší zdravé dítě zranit pádem a teprve potom se stát autistou. Autismus bývá podle literatury diagnostikován spíš od dvou let. Není nejpravděpodobnější, že by se náhle objevil ve vyšším věku, nicméně úplně vyloučit to nelze.

Kozub se do Michala vtělil skutečně intenzivně, provádí divoké neuspořádané pohyby, je hlučný a nezvladatelný. Po dvou hodinách pitvoření to může být divákům až fyzicky nepříjemné, zvláště když od něj podobné herectví už známe, ale realitě to asi víceméně odpovídá.

Také herecké výkony unavené obětavé matky Veroniky Žilkové a chladnější kariéristické dcery (Kamila Janovičová) lze pochválit.

Humoru ve snímku najdeme jen pomálu, Spolu patří k těžkým dramatům, která nám kladou téměř neřešitelné otázky. Je možné obětovat celý život nemocnému? A je to vůbec správné?