Článek
Zpěvák David Draiman řekl: „Náš plán byl takový, že odejdeme na vrcholu sil a vrátíme se tehdy, až budeme znovu cítit, že naše nápady jsou zralé na dobrou desku.“ Pokud to tak skutečně bylo, měla v minulosti úspěšná formace ještě nějaký rok počkat.
Immortalized je totiž jedna z nejméně zajímavých desek, které nahrála. Více než série dobrých nápadů se na ní projevila touha vrátit se stůj co stůj, i za cenu toho, že z průměrných záměrů, riffů a melodických počinů zkusí ve studiu ukutat zázrak. Nic takového se ale na současné rockové scéně neděje.
Paradoxem je, že nejzajímavější písní na desce je The Sound Of Silence, coververze od Simona a Garfunkela, která dovoluje kapele hrát si s interpretačním jemnocitem a Draiman se konečně může předvést jako opravdu dobrý zpěvák. Ostatně jeho projev a moderní ostrý zvuk kytar patří k těm nejlepším položkám desky.
Jinak je to žeň metalových klišé a nejasných nápadů. Písnička Open Your Eyes začíná solidně, ale kazí ji primitivní refrén využívající jedné z největších textových frází v hudební historii (otevři své oči). Titulní skladba má tah, ale je průhledná a kazí ji refrén, se kterým padá řetěz, elektronické efekty v You’re Mine posunují jinak rockovou kapelu k podivnému europopu a The Light je v podstatě prostá jakéhokoli nápadu. Zbytek jsou průměrné písně, které vesměs zaostávají za těmi z předešlých desek.
Novinka Disturbed je postavená na staré formulce. Fanoušci ji nejspíš ocení, protože ji přijali za svou a vyhovuje jim. Upřímně řečeno si ale za to pětileté čekání na nový materiál zasloužili lepší hudební myšlenky i texty.
Disturbed: Immortalized |
---|
Warner Music, 57:34 |