Článek
Je jednou z nejoblíbenějších současných zpěvaček ve Francii a ani při svých návštěvách České republiky se nemusí bát, že v sále na jejím vystoupení nebude plno. Od roku 2010, kdy přišla s hitem Je veux, prodala více než čtyři miliony alb a hrála na pěti kontinentech.
Písně na novince v sobě opět kombinují různé žánry. Je v nich nosný šanson, také latinsko-americká hudba, pop, salsa i rock, občas se v nich stydlivě zazubí jazz. Jeho tématem je naděje, a to v mnoha podobách. Jinými slovy je to deska, která v tom nejlepším navazuje na to, co Zaz už předvedla na předešlých.
Žánry spojuje s nebývalou lehkostí a v jejím provedení to nepůsobí jako sebemenší experiment, nýbrž jako cosi zcela přirozeného. Všem písním dává aranžemi i interpretací vkusnou dávku popové atmosféry, přičemž se veškeré hudební dobrosrdečnosti dějí za její přítomnosti.
Obal alba Effet miroir.
Protože je to už čtvrtá deska zpěvačky, přece jen se v některých momentech dostavuje pocit, že Isabelle Geffroyová, jak se umělkyně ve skutečnosti jmenuje, některé prvky, postupy či formy opakuje. Dílem je to i proto, že se v textech drží francouzštiny, což je prvek, který svou zvláštní zpěvností do výsledného pocitu ze skladby výrazně zasahuje.
Effet miroir je deska, která tvorbu Zaz neprohlubuje, jen potvrzuje. Současně je to hezký dárek pro všechny, kteří ji mají rádi. To, co na album nahrála a nazpívala, totiž neurazí. Naopak.
| Zaz: Effet miroir |
|---|
| Warner Music, 52:53 |
Hodnocení: 70 %