RECENZE: Demi Lovato zaútočila, ale nevyšlo to

Má za sebou vzestupy i pády, smáli se jí za to, jak urputně se snaží na hudební scéně prosadit, přitom její tvorba je naivní v porovnání s tím, kam se nejlepší dámy světového popu dostaly. Tentokrát je to ale trochu jinak. Deska Confident dýchá přítomností a už jenom to dopřává Demi Lovato naději dostat se o kousek výš.

V žánru, ve kterém se pohybuje, jde o hity. Ona ten první vyrobila v podobě singlu Cool for The Summer. Je na desce druhý, přičemž úvodní Confident má velmi podobné parametry. V těchto skladbách je život, melodie, nálada a moderní zvuk. Jistě to je na začátku alba dobře zvolený směr.

Demi Lovato to ale nevydrží. Hned v následující Old Ways se zvukem i atmosférou vrací do devadesátých let a bezpečně činí vše pro to, aby se z něho nevymanila. Nejinak je to s patosem prošpikovanou For You a následující baladou Stone Cold.

Té ovšem alespoň sluší zvuk piána, jež ji provází od první chvíle do poslední. Nálada této písně připomíná nálady kompozic Lany Del Rey, což dokumentuje záměr Demi Lovato nebýt přistižená pouze v popovém ranku, ale tu a tam si pro radost a zpestření sáhnout vedle.

V Kingdom Come je hudebně monstrózní pasáž, která se pak přesune k minimalismu a vypadá to opravdu zajímavě. Wait For You ovšem přijala prázdný zvuk a je bezradná ve svém vývoji. Podobně jsou na tom následující Wildfire i Lionheart. Jinými slovy, na konci došel Demi Lovato dech a závěr desky je z řádu těch, které kdyby nebyly, rozhodně by celku prospěly.

Tato kolekce rozhodně neohrozí pozice Madonny, Lady Gaga, Rihanny nebo Beyoncé. Neohrozí ani pozici provokatérky Miley Cyrus, protože tak odvážná Demi Lovato není. Uznání jí ale patří za to, že se snaží odpoutat od bezradné minulosti. Toto album je možná nádech.