RECENZE: Decibely lásky. Když filmu chybí scénář a režie

Nicméně hrají se od čtvrtka v kinech, takže je třeba k nim jako k filmu přistupovat.

Budiž ovšem úvodem zdůrazněno, že Decibely lásky mají písničky Michala Davida. Sice nikoli tu, jejíž název je v titulu filmu, což je dosti matoucí (celkově jde spíše o nové skladby, ze starých pecek zazní jen asi tři), nicméně David má početné fanoušky, takže o návštěvu kin by mělo být postaráno. Uvidíme, jestli tenhle tah na peněženky vyjde.

Děj se odehrává mezi popelářskými auty, na diskotékách a v čemsi, jako je rehabilitační léčebna, a je prezentován jako romantický příběh lásky napříč generacemi. Tu nejmladší generaci reprezentuje údajně umělecky nadaný Dan (Filip Cíl) a fotogenická Betka (Alžběta Bartošová), která má nepřející kamarádku Anetu (Aneta Vrzalová). Prostřední zastupuje popelář Kristián (Rudolf Hrušínský nejml.), jeho parťák na tzv. kuka voze (bývalý fotbalista Pavel Horváth, který zpívá, přestože si šlape na jazyk) a Danova sestra (moderátorka Petra Svoboda).

Za generaci nejstarší, která ovšem dobře ví, že věk je jen číslo, je tu Rudolf Hrušínský ml. (viditelně nemá zuby a šišlá, přesto je prezentován jako neodolatelný švihák) a bohužel také Iva Janžurová, která přijetím této role evidentně neodhadla rozsah Halíkovy tvůrčí bezmoci.

Kromě těchto je film zaplevelen řádkou dalších postav, jejichž vazby ani není možné si vzhledem k absentující zápletce zapamatovat a nemají jiný význam než zaplnit plátno.

Děj neexistuje, postavy jen v pauzách mezi písničkami pronášejí toporná „moudra“ na téma láska páska, o hereckých výkonech nemůže být vůbec řeč. Zato je publiku dopřáno hojně dámských půvabů, ať už při focení další varianty staré známé reklamy auto–prsa–zadek, erotickém vlnění poporodně vnadné Lucie Vondráčkové a Petra Čadka nebo při zlovolné montáži aktů.

Korunu vší trapnosti pak dodává závěrečný výstup Karla Gotta, který nejspíš rovněž neodhadl, k jakému projektu se přidal. Pár minut před koncem se zjeví, aby zapěl duet s Ivou Janžurovou a odešel se svou malou dcerkou. A pak, po titulku, který shrnuje fakt, že láska je mocná čarodějka, a divák zadoufá, že už je konec, se zcela nečekaně a nesmyslně zjeví znovu. Tentokrát sám, neoholen a v převleku, který připomíná libovolného bezdomovce, zahraje na kytaru, velmi chabě (!) zazpívá – a jde se domů.

Písničky Michala Davida a především jejich obliba si možná opravdu zaslouží filmový muzikál. David však jako producent udělal zásadní chybu, když k jeho napsání a natočení nenajal scenáristu a režiséra.

Pod oběma profesemi včetně námětu je totiž podepsán v jedenašedesáti letech debutující Miloslav Halík a bůh suď, jak se k této práci dostal. Evidentně totiž neumí ani jedno, ani druhé, a tak jsou Decibely lásky jen smutným potvrzením v poslední době bohužel stále populárnějšího rčení, že v Česku může točit každý.