Článek
Zazněly Take Me To The Pilot z alba nazvaného prostě Elton John z roku 1970, Tiny Dancer z desky Madman Across the Water z roku 1971, samozřejmě Candle In The Wind z počinu Goodbye Yellow Brick Road (1974) s promítanými šoty Marilyn Monroe, které byla skladba původně věnovaná, I Guess That’s Why They Call It the Blues z nahrávky Too Low for Zero (1983) či Believe z desky Made In England (1995). Celkem šestadvacet písní na ploše bezmála dvou a půl hodiny.
Elton John při svém rozlučkovém turné Farewell Yellow Brick Road cestuje minulým časem. I v Praze vzpomínal na bláznivě barevná šedesátá až osmdesátá léta, usazenější roky následující, uctíval rock, blues i pop, žánry, s nimiž pracoval, s divadelním přednesem vyprávěl o důležitých okamžicích svého života a loučil se. Po většině písniček vyskočil ze židle u piana a pokorně děkoval za potlesk.
Elton John v O2 areně.
Elton John byl naprosto bezprostřední.
Byl nadto ve skvělé formě. Jeho hlas byl sytý, pevný a obdivuhodně jistý. Své party zvládal s bravurní lehkostí, výtečně ho přitom vokálními liniemi doprovázeli muzikanti z jeho doprovodné kapely.
Ti přitom ovládali své nástroje nejenom virtuózně, ale s tak klíčovou dávkou hravosti, až z toho mrazilo. V několika písničkách se všichni pospolu vrhli na improvizované instrumentálně pasáže, přičemž každé odehrané sólo mělo příběh, duši i napětí.
V takových okamžicích muzikanti včetně na piano po celou dobu koncertu hrajícího Eltona Johna upadali do vln skutečného a poctivého umění, a přitom se usmívali, protože při tom prostě působili radost sobě i divákům v hale. Pakliže v mainstreamu často bývají nástrojová sóla bezúčelná, nota bene na koncertech, v případě Eltona Johna a jeho hudebníků to bylo naopak. A když při nich člověk zavřel oči, dotkl se krásy muziky i života.
Elton John byl ve skvělé pěvecké formě.
Elton John zpíval, vyprávěl a radoval se.
Na nejdůležitějších písních z kariéry Eltona Johna postavený program měl spád. Jeho protagonisté mu dali takový drajv, že v samotném závěru gradoval už jen nepatrně, protože v podstatě nebylo kam.
Obrovské pódium ve tvaru jakéhosi zrcadla mělo dvě patra pro muzikanty i dvě postranní a velkou zadní projekční stěnu, na nich bylo prostřednictvím sestřihů a fotek podotknuto, že Elton John svůj život zasvětil válce proti rasismu, boji za lásku, odporu válkám, podpoře gay a lesbickým komunitám a také boji proti AIDS. Spolu s písněmi to vytvořilo ucelený profil muže, který se rozhodl scénu po skončení probíhajícího turné opustit.
Pohled na pódium Eltona Johna v O2 areně.
Když se s ním v závěru lidé v hale loučili dlouhým potleskem ve stoje a mnozí z nich měli v očích slzy, bylo v atmosféře té chvíle vepsáno, že kdyby se Elton John v budoucnu přece jenom rozhodl na pódia vrátit, v České republice udělá šťastnými tisíce lidí.
Byl to dechberoucí a nezapomenutelný koncert. Stoprocentní.
| Elton John |
|---|
| O2 arena, Praha, 7. května |
Hodnocení: 100 %
Může se vám hodit na Zboží.cz: