RECENZE: Čínský prozaik Liou Cch’-sin nabízí první díl sci-fi trilogie Vzpomínka na zemi

Získal za ni řadu cen, včetně těch mezinárodních. Anglický překlad prvního dílu nazvaného Problém tří těles z roku 2014 mu otevřel cestu zatím do čtyřiceti zemí světa. Britský sci-fi magazín Starburst napsal, že se vědeckofantastická trilogie Vzpomínky na zemi, podobně jako Asimovova epická sága Nadace, brzy stane klasikou žánru.

Přesahy filozofické i národnostní připomínají Stanici Bouřná Čingize Ajtmatova, který v roce 1981 přišel s vizí společné sovětsko-americké kosmické spolupráci, končící nepovoleným odletem kosmonautů k jiné civilizace, s níž navázali kontakt.

Autor nabízí příběh širší rodiny statečného fyzika Jie Če-tchaje, umučeného v dobách kulturní revoluce, kdy se jeho dcera, astrofyzička Jie Wen-t’ie, v šoku z jeho smrti kvůli vojenským vědcům uzavře do prostředí utajené centrály Rudé pobřeží. Odtud jsou posílány do vesmíru signály pokoušející se o kontakty s mimozemšťany. Zachytí je civilizace Trisolaris, která se v touze po přežití rozhodne podmanit si Zemi. Využívá k tomu sofony, subatomární částice, které umožňují proniknutí ke všem lidským informacím.

Liou Cch’-sin vypráví strhujícím způsobem příběhy jednotlivých postav, aniž by klipové měnění prostředí i času působilo násilně. Jde o současnou podobu románového podání, kdy navíc využívá obrazného jazyka. Rozvášněné primitivy jedné části Rudých gard z poloviny šedesátých let minulého století charakterizuje třeba jako smečku vlků na rozpáleném uhlí bláznivějších než blázni. S podobnou invencí vypovídá o počítačové hře Tři tělesa, umožňující cestování prostorem i časem.

V neposlední řadě mu jde o podobu humanizace prostředí, v němž žijeme, která přes kruté zkušenosti třeba právě z doby kulturní revoluce žije v lidském vědomí a znovu se obrozuje. I proto humánní svět chápou vládci Trisolarisu jako největší nebezpečí.

Sám Liou Cch’-sin říká, že science fiction je literatura možností. I vesmír, ve kterém žijeme, je jen jednou z možností. Pro lidstvo jsou některé vesmíry lepší než jiné a Problém tří těles ukazuje ten nejhorší možný: vesmír, ve kterém je existence tak temná a těžká, jak si jen dovedeme představit.

Dodává, že v románu psal o nejhorším z možných vesmírů s nadějí, že se můžeme pokusit o to, abychom z naší země vytvořili nejlepší možnou verzi života.

Po strhujícím prvním dílu na podzim vyjde druhá část s názvem Temný les. Napřesrok by měl další překlad trilogii ukončit.