Článek
Sedmašedesátiletá Cher (vlastním jménem Cherilyn Sarkisian LaPierreová) je totiž zpěvačka, která se do historie světové pop music zapsala výrazným písmem. Na scéně je plných padesát let a doma na poličce má jak ceny Grammy, tak Emmy, Oscary i Zlaté globy.
Stylově se pohybovala v oblastech popu, rocku, folku i dance a rádia jsou plná jejích starých hitů. Předešlé album Living Proof z roku 2001 si koupilo více než jedenáct miliónů zájemců na celém světě.
Přesto existovaly obavy, jak návrat popové dámy dopadne. Z jedné strany se ozývaly pochybnosti o tom, jestli bude mít dost energie, aby byla rovnocennou „soupeřkou“ mladým dračicím ochotným svlékat se v každém videoklipu (bývaly časy, kdy by to nebylo ani Cher proti srsti), ze strany druhé byla otázka, zda dokáže sehnat autorský tým, který jí napíše dost silné písničky.
Album Closer To The Truth ale odehnalo veškeré obavy. Cher má fazónu. Série jedenácti skladeb prozradí, že je v dobré hlasové formě a se svým produkčním týmem za zvukem popu dneška příliš nezaostala. Tím spíš, když se aktuální hudební scéna ráda obrací do minulosti.
Patinu sedmdesátých let si totiž tvůrci kolekce nenechali vzít. Zvuky na albu jsou – jako tehdy - bezelstné, přímočaré. Nekonají se žádné syntetické čáry, hudební složka se jen hlásí k okouzlení časy, kdy se diskotéková hudba ještě nahrávala s opravdovou kytarou.
Cher je pak jako zpěvačka každým coulem svá. Ať už kvůli spolehlivé intonaci, tak třeba pro poněkud drsnější hlasové zabarvení, které navíc postupem let získalo bohorovnost v přednesu.
První polovina alba je živější než druhá, je zábavnější a přímější. Škoda, že se Cher nepokusila alespoň trochu přetvořit formu svých popových písniček. Třeba bychom se dočkali zajímavých pohledů na věc.
Objektivně nicméně nutno konstatovat, že v jejím případě spíš platí konstatování o opakování jako matce moudrosti. I proto je album velmi slušné.
Cher: Closer To The Truth |
---|
Warner Music/Supraphon, 40:55 |