Článek
Cyklus se zároveň konečně oprostil od začátečnické topornosti a knižních promluv a přinesl i vyrovnanější herecké výkony. Ani jeden z herců ale nezaujal tak jako minule Ivan Trojan v roli šéfa vojenských zpravodajců Františka Moravce.
Ani nemohl. Snímek Všechnu moc lidu Stalinovi, který nahlíží do zákulisí příprav komunistického puče, se totiž nezaměřuje na žádného z aktérů natolik, aby nabídl ucelenější nebo aspoň bližší pohled na jeho osobnost.
Beneš se najednou stal skoro zázračně sdílným, ale už se definitivně ocitá na okraji dění, a tak dál přetrvává dojem, že si s touto postavou autoři nevěděli moc rady. Změna obsazení to jen podtrhla, ačkoli Jan Novotný je jako unavený politik před kamerou věrohodnější a přirozenější než předtím stále kalkulující, neproniknutelný Martin Finger.
Pozornost se soustředí na Gottwalda, jenže ten je odsouzen k roli glosátora: pokuřuje, popíjí, poučuje a mimochodem rozhoduje. Vše podstatné je už hotovo – spojení se Sověty, obsazení klíčových postů, plán postupu po demisi, který hbitě formuluje Slánský. Důležité je teď jen jedno Gottwaldovo rozhodnutí, o kterém až donedávna historici neměli důkazy: ačkoli komunisté usilovali o to, aby puč vypadal legálně, byli připraveni použít zbraně. To se však vyřeší během chviličky a vzápětí je dokonáno, když Beneš podlehne tlaku komunistů a ulice.
Soustředěnější pohled na Gottwalda tu chybí i proto, že bez něj sledujeme spíš jen „rekonstrukci“ demaskující dřívější propagandistická dílka. Soudruzi tu mlaskají nad hrncem horkých párků, mezi řečí trousí „ty vole“ a „bacha, Klémo“ a mocichtivé pikle vyvrcholí tím, že nadraná partička společně rozepne poklopce u Vltavy.
Jako součást cyklu se však film stal aspoň prologem pátého dílu, v kterém se Gottwald upíjí ze strachu před Stalinem.
Všechnu moc lidu Stalinovi (České století) |
---|
ČT 1, 17. 11., 20 hod., scénář: Pavel Kosatík, režie: Robert Sedláček, hrají: Jiří Vyorálek, Jan Novotný, Jan Budař aj. |