RECENZE: Britští Def Leppard sfoukli prach z glam rocku

Diamond Star Halos je jejich dvanácté studiové dílko. Po poprockové desce X z roku 2002 a sérii počinů více hardrockových se na něm opět otočili ke glam rocku. Tah to byl skvělý, protože znějí jako staří dobří Def Leppard v žánru, jejž ovládají.

Současně je nutné konstatovat, že je to hudba, která prožívala nejlepší období v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století, a tak je nahrávka ve smyslu vyznění přece jen trochu archaická.

Def Leppard mají opět výborný zvuk, příjemný na poslech, svěží pro ty, kteří na něj při poslechu kladou důraz. Představují tehdejší motivy v současném zvukovém hávu. Britové jsou zkušení bardi, kteří na tomhle albu přesně vědí, kam patří a kde je chce jejich publikum mít. Jejich stylové odklony v minulosti totiž ne vždy dopadly dobře.

Mají všechno, co špičkové kapely vzniklé před tolika lety přinášejí do aktuální doby jako samozřejmost. Zpěvák Joe Elliott je nezaměnitelný, spolehlivý ve všech polohách, vyžívá se v silných melodiích a je schopný dát písním až stadiónovou energii, k čemuž mu pomáhají plné vokály.

Kytaristé Phil Collen a Vivian Campbell jsou kapitáni riffů i sólových partů, přičemž to druhé nepřehánějí s ohledem na to, že v téhle době se dlouhé sólové plochy příliš nenosí.

Baskytarista Rick Savage je se svými party v písních přítomný tak, jak je třeba, kapelu spíše jistí, než táhne, a bubeník Rick Allen, jenž v roce 1984 přišel při autonehodě o levou ruku, bubnuje pomocí speciálního strojku s přehledem a pořád je v té činnosti obdivuhodným hrdinou.

Kolekce Diamond Star Halos začíná třemi výstavními žánrovými písněmi se všemi tradičními prvky, zejména zřejmou melodickou linkou, a končí stejně tak. Závěrečná From Here to Eternity je přitom velkolepě postavená stadiónová skladba končící noblesním kytarovým sólem, vrchol desky.

V písničkách This Guitar a Lifeless hostuje americká zpěvačka Alison Kraussová. Obě skladby v sobě mají countryový nádech, závan stylu, ve kterém je doma. Uprostřed alba nicméně nejsou písničky až tak výrazné, zajímavé jsou spíše funkčními aranžemi a hudebním zpracováním.

Obecně je deska plná srdečných skladeb vystavěných z toho, co Def Leppard dokonale ovládají. Je to nadějná nahrávka, byť vychází v době, kdy takovou hudbu ocení spíše ti, kteří tuhle skupinu znají z minulosti a cestu k ní už našli. Bude jim s ní opět dobře.

Hodnocení 80 %