RECENZE: BOOM vol. 2: Od mobilu k objetí

BOOM vol. 2 měl premiéru v srpnu na prestižní přehlídce Edinburgh Festival Fringe, kde byl nadšeně přijat diváky. Navazuje na BOOM vol. 1 z letošního března, v němž se Novák rozhodl představit nejmladší generaci, pro niž je typické napojení na svět sociálních sítí. I proto se začíná promítnutím informací, kolik času dnešní mladí lidé průměrně stráví sledováním mobilu, a na jeviště přicházejí postavy s hlavami uvězněnými v obřích bublinách. Jak se dostat ze své bubliny a navázat kontakt s ostatními, je hlavním tématem inscenace.

Pozemní, párová i závěsná akrobacie, žonglování, akrobacie na tyči, cyr wheel, klauniáda i tanec jsou prostředky, jimiž mladí akrobaté oslovují publikum během sedmdesátiminutového představení za doprovodu živé dynamické hudby z dílny Igora Ochepovského.

Sedmnáct akrobatů hraje své příběhy, představy o životě ve svobodném světě. S vážností i lehce humorným nadhledem. Postavy opouštějí svůj izolovaný svět, potkávají a protínají se v prostoru. Oslovují i diváky: část představení se odehraje na Instagramu pro tuto chvíli spuštěných mobilů. Diváci se postupně seznamují s jednotlivými umělci, kteří do mikrofonu sdělují útržky svých příběhů a názorů, o to víc pak ocení jejich pohybové mistrovství.

Závěrečných deset minut je ponecháno svobodnému vyjádření každého z nich. Předchází mu promítané výpovědi, co pro ně představuje svoboda. Ne všichni ji dokážou definovat, řada slov se opakuje, až se zdá, že by se představení bez této části obešlo. Jenže pak si uvědomíte, že o svobodě tu mluví i ti, kterým ji válka vzala, a i banální výpovědi dostávají jiný smysl. A následuje úchvatná přehlídka pohybového sebevyjádření každého z nich, která ústí do pevně semknutého společenství.

Ne všechno se vždy povede a občas tempo představení trochu drhne. Ale to není až tak důležité, daleko víc jde o poznání, že na tomto světě přežijeme jen tehdy, když dokážeme být spolu.