RECENZE: Bitva o Hernaniho nemá vítěze

Současný bakalářský ročník téže katedry přivedl nyní do Dejvického divadla režisér a pedagog Jiří Havelka a na půdorysu zkoušení Hugova Hernaniho rozvíjí debatu o rigidnosti stylu Dejvického divadla, respektive umění obecně.

Divadlo prošlo během posledních let prudkým vývojem. Může romantický příběh o lásce rebela Hernaniho k Doně Sol oslovit publikum? A kdo a jak má dnes Hugovy hrdiny hovořící vznešeným alexandrinem hrát?

Na začátku proběhne generační střet mezi hvězdami souboru a drzým mládím. A provokativní kladení otázek se vrací po celé představení, které provede diváky zkráceným příběhem Hugovy pětiaktové tragédie.

Střídá se v ní obsazení jednotlivých rolí, kde starší generaci zastupuje kvarteto herců Dejvického divadla Martin Myšička, Lenka Krobotová, Antonie Formanová a Vladimír Polívka a mládí šestice studentů DAMU.

Inscenace je nejsilnější ve chvílích odehrávajících se během zkoušek, kdy vděčný humor plyne z herecké řevnivosti a souboje o hlavní role.

Vrcholem stominutové inscenace je pak beseda o Hernanim s provokativními hlasy studentů usazených v publiku. Problematické je naopak předvádění vlastní hry, kde téma generačního střetu troskotá na herecké nezkušenosti mladých představitelů.

Hugovy verše z jejich úst znějí nepřesvědčivě, se špatně kladenými akcenty, a mladistvé zaujetí a bouřliváctví, které by dokázalo proměnit příběh vášnivé lásky ve skutečný prožitek, se nekoná. Tato bitva nemá vítěze a Hernani se stále víc propadá do nudné deklamace.

Havelkovi se podařilo naznačit slibná témata generačního střetu, nikoli je ovšem dovést do zcela přesvědčivého tvaru.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Dejvické divadlo