Článek
Kromě analogie s covidem inscenace díky drobným textovým úpravám akcentuje i téma válečné agrese Ruska na Ukrajině. Obojí ale působí jen jako vnější nálepka, trčící tak trochu osamoceně a očekávatelně v prázdném rudém prostoru jeviště.
Dočekal zakládá atraktivitu inscenace na obsazení Miroslava Donutila jak do role doktora Galéna, tak i Maršála. Toto propojení se nabízí především skrze posedlost, s níž oba vedou svůj boj, Maršál za válku, Galén za mír.
Donutilův výkon ale jakoukoli posedlost zcela postrádá. Obě postavy v jeho provedení provází hlavně únava, vyhaslost a bezvýraznost. Galén vychází jako naivní šedý introvert, Maršál nepřirozenou dikcí evokuje jeho důstojníky z Černých baronů i Tankového praporu. Rozhodně však nemá charisma, jímž by fascinoval jak postavy hry, tak i diváky. Stěžejní dialog Maršála s Galénem, probíhající jako videohovor, provázel smích, vždyť, snad i záměrně, připomíná odvar z Donutilova Sluhy dvou pánů.
Čapkův tezovitý text se režisér snaží oživit zcizovacími operními pasážemi zpívanými v latině, čtením scénických poznámek i dobových textů o vzniku a přijetí hry a štvanici na jejího autora. Zvláště to poslední působí až příliš edukativně a inscenaci to nijak neprospívá.
Jako pouhá bizarnost se jeví i obsazení Evy Salzmannové do postavy barona Krüga, nadité do pánského obleku, paruky a s nalepeným knírem. Uvěřitelnější je Milan Kačmarčík hrající kromě profesora Sigelia i Matku v rodinném kvartetu.
Bílá nemoc nepřinesla na současnou divadelní scénu bohužel nic nového. Obstojí snad jako opakování maturitní otázky, byť s poněkud nečitelným závěrem. Nicméně, ani Donutilova dvojrole nudnou inscenaci nespasí.
Karel Čapek: Bílá nemoc |
---|
Režie Michal Dočekal, scéna Dragan Stojčevski, kostýmy Eva Jiřikovská, hudba Ivan Acher. Premiéra 22. dubna v divadle ABC, Praha (psáno z první reprízy 26. dubna) |
Hodnocení: 40 % |
Může se vám hodit na Firmy.cz: Divadlo ABC