Článek
V první části nabízí zhmotnění faktu o existenci gravitace. Atlet se postaví k čince, a když ji zvedne, pomocí systému lanek připevněných k čince se na stěně před ním změní obrazec sestavený z provázků. Díaz vychází z modelů architekta Gaudího, který pomocí provázků zatížených závažím určoval tvar a statiku kleneb při budování chrámu Sagrada Familia.
Na rozdíl od předchozích, sofistikovanějších Diazových projektů, kde se na výsledném díle podíleli i roboti, působí gravitační kresba jako obrat k technologickému primitivismu.
Druhá část výstavy se týká tradice fungování znaků a symbolů. Díaz v tomto projevuje úctyhodnou znalost dějin i historie umění. Sundal ze zdi v horním patře nástěnnou malbu zobrazující panovníka z rodu Habsburků uprostřed nákupčích uměleckých děl a původní fresku nahradil plakátem fotbalisty Lionela Messiho, protože klubové barvy FC Barcelona se heraldicky podobají erbům Ferdinanda I. Habsburského, královského stavebníka Belvederu.
V dějinách se prostě nic nemění, naznačuje Díaz, i klubové barvy jsou vlastně obdobné. Je ale otázkou, zda to, co bývalo za starých Římanů označováno jako „chléb a hry“, někdy v dějinách dokázalo nahradit umění v galeriích.
Třetí část výstavy je pohledem do ateliéru umělce. Na stole a pod stolem najdeme nejrůznější skici, kresby, modely pro projekty. Dominuje mezi nimi slza, která měla být odlita z jedné tuny a šesti kilogramů zlata, ale vláda a Česká národní banka nedaly k roztavení zásoby drahého kovu souhlas. Nakonec byla jen pozlacená množstvím kovu, který by stačil na snubní prstýnek.
Zlatá slza je vystavena na obyčejném transportním stolku, což je autorův pokus o „desakralizaci“ umění, které tak dojímalo návštěvníky na EXPO 2010 v Šanghaji.
V tomto ateliéru je součástí různě poházených předmětů také obrazovka, na níž se stále dokola zobrazuje, jak Diego Maradona dal rozhodující gól na mistrovství světa v roce 1986 v zápase mezi Argentinou a Anglií. Gól padl rukou, a nebyla to ruka Boží. Tento fakt je díky videoinstalaci pro návštěvníka ateliéru zcela pochopitelný.
Co se týká ostatních vystavených děl, bez výkladu umělce bude divák prakticky v koncích.
| Federico Díaz Eccentric Gravity |
|---|
| Belvedér, Pražský hrad, do 31. října |