RECENZE: Bastille mají styl, ale mohli trochu šetřit

Při poslechu druhé desky je patrné, že londýnská čtveřice umí napsat, zaranžovat i zahrát dobré písničky, které mají popový charakter, ale nejsou vtíravé. Nad ostatní se vypínají třeba Good Grief, The Currents, Fake It či Lethargy.

V nich je silný melodický potenciál, díky kombinaci neskrývaných syntetických zvuků spojených se zvuky tradičních rockových nástrojů mají ve výsledku lehkost a interpretační svobodu. Pospolu tedy vše, co dláždilo cestu k úspěchu prvního alba.

Mezi čtrnácti písněmi na albu je ale několik takových, které se pouze podobají těm výrazově silnějším, ať už jde o Glory, Power (tyto dvě si jsou dokonce v úvodním motivu podobné vzájemně), Send The Off! či fádní Two Evils. Při poslechu desky pak není problém na několik písniček doslova zapomenout. Kdyby k sobě byli Bastille tvrdší a čtyři pět skladeb z kolekce vyhodili, bylo by to ku prospěchu věci.

Přesto je třeba konstatovat, že Wild World je autorsky a aranžérsky slušně odvedená práce. Pokulhává dramaturgie alba a produkce.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: