Článek
V Teorii tygra neuvidíte nic novátorského. Film si nehraje na velké umění, zato nabízí kvalitní herce a hlášky - zkrátka mainstream včetně oné typické rádobyveselé seriálové hudby v pozadí.
Díkybohu je čemu se smát. Zaprvé Radek Bajgar a Mirka Zlatníková neodflákli scénář. Měla by to být samozřejmost, ale u dnešních filmů tomu tak není. Buďme proto vděčni, že se v tomto filmu nedějí nesmysly, postavy mluví jako skuteční lidé a chovají se jako skuteční lidé. V náznaku se divák dozví, jakou mají hlavní aktéři minulost a z čeho vychází jejich současné chování - často vzteklé, excentrické, bláznivé.
Zadruhé ústředí herecká dvojice funguje. Elišce Balzerové a Jiřímu Bartoškovi lze uvěřit, že jsou staří manželé, kteří se nemohou vystát. Unavený manžel klasicky prchá před dusivě diktátorskou láskou své kdysi snad milované polovičky. Podobně jako v Samotářích manželka vysvětlovala muži, jak je šťastný, i tato žena „ví, co je dobré“, a proto řídí rodinu v armádním stylu.
Eliška Balzerová
Poslední kapkou se stane pohřeb tchána, kde manžel s údivem zjišťuje, že ženská část rodiny nehodlá respektovat ani jeho poslední přání ohledně pohřbu, protože „muži o praktických věcech nemají rozhodovat“. Tam se z ochočeného králíka stává tygr, který utíká do volné přírody.
Autoři sympaticky nemíří k jasnému happy endu, realisticky připouštějí, že lidé se od určitého věku nemůžou změnit. I kdyby chtěli, zajeté koleje je nepustí. Hlubší ponor do poněkud tragických poměrů v rodině vyvažuje Teorie tygra humorem. Zacyklené manželské hádky ve stylu zaseknuté desky, výčitky, cynické hlášky...
Ve vedlejších rolích protagonistům hezky nahrávají dcera (Táňa Vilhelmová), snacha (Pavla Beretová), jejich partneři (Jiří Havelka a Jakub Kohák) a babička (Iva Janžurová). Film však jednoznačně stojí na dvojici Bartoška - Balzerová.