RECENZE. Babyboom vás spolehlivě, vtipně, i smutně vrátí na porodní sál

Příběh se odehrává 25. prosince. V atmosféře Vánoc, k nimž patří Popelka, cukroví, … i blížící se porody. Na jedno místo tak postupně dorazí tři těhotné maminky, které se na své děti, nové povinnosti s různou intenzitou (ne)těší. Doprovází je podobně naladění partneři.

Příběhy se na jevišti střídavě prolínají. Dialogy plynou svižně, a to díky vydařenému překladu Kateřiny Popiokové. Budete se u nich smát, budete ale i přemýšlet, co jste v tu chvíli cítili vy. Pamatujete si ještě?

Pocity střídají pocity, leckdy se mění z vteřiny na vteřinu. Ovšem vše plyne svižně, k čemuž napomáhá podařená výtvarná scéna (Adam Pitra). Ten, kdo se někdy ocitl v podobné situaci, v porodnici, spolehlivě pozná plastové sedačky, starou toaletu, nepohodlnou postel a zvuky, které provázejí lékařská vyšetření.

Vedle šesti budoucího rodičů je na jevišti ještě jedna osoba, porodní sestra. Děj hry – z pozice autority – místy směruje. Jde o typ ženy: všechno jsem viděla, všechno slyšela, nepruďte, pracuju. Jenže tohle je jen maska… Skvěle ji hraje Markéta Stehlíková.

A právě herecké výkony jsou tím, co na Babyboomu baví nejvíc. A je jedno, zda se do svých dialogů s chutí pustí pár přisprostlých celebrit (Lucie Žáčková a Jan Hájek), fanatičtí „třídiči“ odpadů (Romana Widenková a Jakub Burýšek), či ti, z nichž se na dítě těší jen jeden (Sandra Černodrinská a Viktor Zavadil).

Režisér ze všech, kteří se na představení podíleli, snažil dostat zkrátka to nejlepší. K čemuž mu jistě pomohla skvělá slovenská předloha. Porod totiž obvykle nebývá zalitý sluncem, nepřináší nekonečné štěstí. Máte-li doma děti, prošli-li jste s nimi, s partnerem, partnerkou porodnicí, neváhejte. Jistota, že se u novinky pražského Činoherního klubu pobavíte, je téměř stoprocentní. A domů odejdete s jednou otázkou: která postava mi je z toho panoptika asi tak nejbližší?

Může se vám hodit na Firmy.cz: Činoherní klub