RECENZE: Atentát na Heydricha britskýma očima

Ellis se tématem zabýval řadu let, a jak bylo zřejmé z tiskové konference ve Varech loni před natáčením, nastudoval a pochopil vše, co se atentátu na zastupujícího říšského protektora pro Čechy a Moravu Reinharda Heydricha týkalo.

Pak ovšem usedl k počítači a společně s Anthonym Frewinem začali psát scénář k hranému filmu. Logicky tedy padla za oběť nebo byla pozměněna některá fakta (tím hlavním jsou chvíle bezprostředně po seskoku parašutistů na české území), některé motivy byly patrně přizpůsobeny pro filmově atraktivnější a širšímu, zejména zahraničnímu publiku dostatečně přístupné vyprávění.

Do hlavních rolí parašutistů Jana Kubiše a Jozefa Gabčíka Ellis obsadil dva velké fešáky Cilliana Murphyho a Jamieho Dornana, z nichž ten první je sice výrazně lepší herec, ale druhý má zase pro film výhodu celosvětového věhlasu díky Padesáti odstínům šedi.

Dobrými hereckými partnerkami jsou jim Aňa Geislerová a Charlotte Le Bonová, byť právě jejich milostný vztah s parašutisty patří k těm méně uvěřitelným pasážím scénáře.

Možná i proto, že rozdělení děje do dvou částí (přípravy atentátu a pak aktu samotného a ukrývání se před nacisty po něm) je z hlediska vyprávění nevyvážené. První části by pomohlo hlubší zanoření do situace i vztahů jak mezi aktéry, tak uvnitř odboje, druhá mohla být naopak o něco stručnější. Samotný atentát je sice natočený brilantně a obléhaní kostela Cyrila a Metoděje nabídne divákům výborné akční scény, ale zejména délka obléhání jde na úkor větší hloubky první části.

Závěrečnou lyriku, která bude na české diváky možná působit až kýčovitě, přičtěme na vrub právě tomu, že Ellis nemyslel na především české publikum, ale chtěl natočit film, s nímž pronikne tato ojedinělá událost v historii celé druhé světové války do většího mezinárodního povědomí.

Češi starší i střední generace mohou mít s filmem určitý problém, protože mnohé je známo z české školní výuky, mnohé z výborného, ovšem zcela jinak pojatého a přes padesát let starého Sequensova filmu Atentát. Ten ale většina dnešních mladých skoro jistě nezná.

A Brit Ellis předkládá vlastní, tedy zahraniční pohled, natočený současnou filmovou řečí. Navíc je to jeho pohled na událost, která byla v různých etapách českých poválečných dějin jak v oficiálních výkladech, tak v povědomí jednoho každého člověka vnímána kontroverzně, a je tedy dobré se k ní i v jiném než jen českém kontextu vracet.

Na jedné straně strašlivé nacistické represálie po Heydrichově smrti, tisíce bez soudu popravených lidí, vyhlazení Lidic a Ležáků, vyvraždění velké části české inteligence.

Na straně druhé ale nezpochybnitelný fakt, že atentát na Heydricha byl považován za nejvýznamnější odbojový čin v okupované Evropě a měl takový ohlas, že nejen Británie a Francie, ale i tehdejší spojenec hitlerovského Německa Itálie odvolaly své podpisy pod mnichovským diktátem. A že Čechy a Morava díky tomu nebyly po válce vnímány jako součást poraženého Německa.