RECENZE: Arsilda je zážitkem ze znovuzrození Vilvaldiho díla

Ale především se tu spojily dvě výrazné osobnosti hudební a divadelní scény, dirigent Václav Luks a režisér David Radok, a pod jejich rukama vznikla inscenace, která sice vychází z poučené interpretace hudby a divadla 17. a 18. století, ovšem výsledkem není rigidní historická rekonstrukce, ale výsostně moderní hudební divadlo.

Inscenace začíná jako barokní divadlo se vším všudy, od kostýmů až po gesta a tanec, ale od prvních momentů je patrné, že historická forma je tu jen východiskem k vyjádření vztahů a situací ryze dnešních. Arsilda je opera se složitou zápletkou plnou převleků a záměn identit, ale její až překvapivě současné poselství spočívá ve vyjádření křehkosti lidských vztahů a relativity pojmů, jako je láska, cit, věrnost, zrada, lež, přetvářka, lest a řady dalších.

V uzavřeném prostoru pokoje, kam idylický vnější svět doléhá jen skrze krátce otvíraná okna, se odehrává trýznivé drama několika dvojic, nahlížené s patosem, tragikou i hravou nadsázkou. V Radokem skvěle vystavěných a pěvecko-herecky naplněných situacích, nápadité choreografii Andrey Miltnerové a nádherné scénografii s úžasným svícením. To vše navíc dokonale zazpívané i zahrané, a to jak na scéně samotné, tak i pod ní, kde hráči Collegia 1704 s velkým citem, entuziasmem a muzikalitou odkrývají pod vedením Václava Lukse krásu Vivaldiho hudby dnešnímu publiku.

Přes tři hodiny trvající inscenace by mohla být ještě jednou tak dlouhá, a přece by diváky nenudila. Škoda, že se v Bratislavě odehrály jen dvě, s generálkou tři představení. A už teď se lze netrpělivě těšit na okamžik, až se Arsilda z cest po světě vrátí opět na jeviště Nové scény SND.