Hlavní obsah

RECENZE: Arakain v dobrých letech

Je naprosto přirozené, že existuje-li nějaká skupina čtyřicet let, má za sebou období lepší i méně dobré. Pražský heavymetalový Arakain je na tom přesně tak. V osmdesátých letech v sestavách, které jsou té současné už dost vzdálené, zadělal na lepší časy, v devadesátkách je proměnil v řadu trumfů a později špacíroval po rockové cestě až k té oslavě čtyřicítky. Proběhla v sobotu večer v pražském O2 universu.

Foto: Lucie Levá

Jan Toužimský, současný zpěvák Arakainu

Článek

Bylo plno a slavnost to byla, jak se patří. Arakain se totiž nachází v časech, kdy už si sedla aktuální sestava se služebně nejmladším baskytaristou Markem Loučkou, a přirozeně těží ze všeho, co se v minulých letech naučil.

Od thrash metalu, stylu, který mu dal křídla, přes velice náročný stupeň toho žánru, heavy metal, i rock dospěl do stádia, kdy tohle všechno na svých vystoupeních nabízí, a oslovuje tak fanoušky více generací. V O2 universu převažovali ti starší, přece jenom se slavila čtyři desetiletí na scéně. Nouze ale nebyla ani o ty později narozené.

Arakain nabídl na začátku večera pohled do doby nejstarší, thrashové. Zazněly písně Amadeus, Thrash The Trash, Strážci času či Pán bouře a vzpomínalo se i na to, kterak si tehdejší fanoušci pořizovali nahrávky na magnetofonovou kazetu, jež se objevila v projekci.

Foto: Lucie Levá

Zpěvák Jan Toužimský a kytarista, zakladatel kapely Jiří Urban

Když pak Arakain připomínal své časy heavymetalové a rockové, z nichž tu a tam odcházel zpět ke kořenům, přišel si s ním zazpívat Petr Kolář, jenž byl v sestavě v letech 2002 až 2005. Jeho výkon byl znamenitý, stylový, a když pěl společně s Janem Toužimským, současným zpěvákem formace, byla to přehlídka dechberoucích výkonů dvou metalových osobností, jejichž hlasy potřebně jiskří.

Po akustickém bloku přišli současný Arakain pozdravit někteří jeho bývalí členové, kytarista Daniel Krob, bubeníci Miroslav Nedvěd, Karel Jenčík a Marek Žežulka a baskytarista Oldřich Maršík. Nezahráli si s ním. Pozdravili publikum, a to jim potleskem vyseklo poklonu. Zpěvák Aleš Brichta a baskytarista Zdeněk Kub prý pozvání na tuhle oslavu nepřijali.

Foto: Lucie Levá

Jan Toužimský se představil ve skvělé formě.

Přijala ho ale Lucie Bílá, která se ke kapele přidala v roce 1984, a když už pak přešla do popových řek a později na úspěšnou sólovou dráhu, ráda se k ní vracela jako host. Svým skvělým výkonem na pódiu koncert vykopla do finále a mimoděk stvrdila, že každý, kdo v Arakainu zpíval, byl ve své profesi výtečný, osobitý, a ještě k tomu úspěšný mimo něj.

V závěru si přišel do písně Brána iluzí zahrát na kytaru současný zvukař kapely Ondřej Martínek, jinak i velmi talentovaný hudebník, a pak už se Arakain za interpretace svých komerčně nejúspěšnějších písniček hrnul do finále. Atmosféra gradovala, síla oslav byla patrná.

Pokud tedy pomineme pár okamžiků, kdy to na pódiu organizačně tak docela neklapalo, a také to, že už delší čas kapela žádný hudební progres nepřináší, byla to sláva opravdu vydařená. Za zmínku stojí nejenom dobrá forma současné sestavy i její z atmosféry večera jasně plynoucí chuť do muziky, ale i stylová podoba scény, velmi dobrý zvuk a publikum, které nenechalo svou oblíbenou formaci na pochybách, že za ní stále hrdě stojí.

Arakain
O2 universum, Praha, 28. ledna

Hodnocení: 85 %

Související témata:

Výběr článků

Načítám