Článek
Přestože již tehdy byly na nahrávce zajímavé jen první dvě tři písničky, aby se poté stala fádní, byla pro budoucnost skupiny zásadní. Na dalších albech Apocalyptica přidala coververze jiných kapel, stejně tak další nástroje, v budoucnu i zpěv, a tak se z hudebního pokusu, který přišel v pravé době a byl akceptován, stal smysluplný projekt.
Kapela si zásadní postavení svého prvního alba uvědomuje. Proto je na turné, na němž ho připomíná, stejně jako další skladby od Metalliky, které v provedení pro cella a posléze i bicí nástroje ve svém repertoáru má. V Praze vyprodala dva koncerty zcela a jeden téměř.
Sobotní večerní byl rozdělen na dvě části, které se od sebe výrazně lišily. V první Apolcalyptica odehrála celé debutové album, aby se opět ukázalo, že její krok prezentovat coververze slavných skladeb slavné kapely byl riskantní, tím spíš, když náročné aranže původních verzí nedávají aranžím pro čtyři cella prostor k postřehnutelným jinakostem (vyjma zvuku samozřejmě). To už by totiž skladby nebyly k poznání.
A tak přehrála osm písniček, bez zpěvu a se zvukem, který byl místy až nepříjemný a stereotypní. První polovina večera byla proto velmi unylá a nezáživná.
Ve druhé se ale ke čtyřem cellistům přidal bubeník a koncert získal jiný náboj. Náhle se mu odkudsi dostalo energičnosti a agresivity, což pocítili i muzikanti, kteří si hraní dalších písní od Metalliky více užívali a jako za starých časů s radostí stáli a třásli hlavami jako skuteční rockeři.
V tu chvíli oživlo i publikum a se Seek & Destroy, poslední skladbou základní části, vstalo ze židlí, na nichž bylo nuceno celý večer trůnit, a konečně vytvořilo atmosféru rockového koncertu.
Pravda, Apocalyptica byla ve své historii mnohem zajímavější ve vlastních skladbách s hostujícími zpěváky. Nápady Metalliky jí nicméně zajistily existenci a uctít je na koncertech v době výročí vydání debutu má právo. Své nejplodnější časy však rozhodně nepřipomněla.
Apocalyptica |
---|
Forum Karlín, Praha, 11. února |