Hlavní obsah

RECENZE: Apocalyptica stále rozpíná křídla

Právo, Jaroslav Špulák

Finská skupina Apocalyptica má u nás silné fanouškovské zázemí. Popularitu si tu získala už v roce 1996, kdy vydala debutové album Plays Metallica by Four Cellos. Byly na něm coververze skladeb slavné americké skupiny zahrané na čtyři cella. Toť bylo vše.

Foto: Petr Horník, Právo

Zpěvák je zatím hostem, ne členem kapely.

Článek

Apocalyptica samozřejmě již tehdy dobře chápala, že s předěláváním skladeb Metalliky to bude ještě tak na jedno album. Ve své práci pokračovala, nicméně na druhou desku přidala i jiné předělávky a hlavně tři původní kompozice. Psal se rok 1998 a finská formace vyrazila směrem, na jehož prozatímním konci se ocitla v sobotu v zaplněném Foru Karlín, když dorazila na další koncert do Prahy.

Přijela představit letošní album Shadowmaker, osmé ve své diskografii. Jeho producentem je Nick Raskulinecz a kapela je nahrála ve čtyřčlenné sestavě plus americký zpěvák Franky Perez. Jeho přínos se ukázal být dosti podstatný, pročež lze říct, že formace svá pomyslná křídla nadále roztahuje.

Účelové spojení

Apocalyptica jsou cellisté Eicca Toppinen, Paavo Lötjönen, Perttu Kivilaakso a bubeník Mikko Sirén. Perez je pátý člen, byť má statut hosta a jak kapela, tak on tvrdí, že jejich spojení je účelové pro poslední album.

Apocalyptica se v Praze představila ve velmi dobré formě. Od první skladby rozehrála divokou metalovou jízdu svých cell a jejich zvuk byl v naprosté většině vzdálen tomu klasickému. Zvukové efekty jej poslaly do rock-metalového hájemství, daly mu dravost, agresivitu a výbušnou energii, přičemž ale kapela během večera několikrát předvedla, že dokáže vstoupit i do vod nástroji bližších, tedy klasické hudby.

Foto: Petr Horník, Právo

Apocalyptica je v České republice častým hostem.

Když pak na pódium přibyl Perez, ukázalo se, že je to pravý muž pro finské kvarteto. Jeho hlas je silný, výrazný, přitom si neuzmul koncert pro sebe. Stal se poctivým spoluhráčem tří cell a bicích, lajnoval hřmotným skladbám melodické linky a navíc na pódiu působil velmi skromně, tedy skutečně jako host, který se možná zdrží jenom v letošním a příštím roce a potom si půjde po svém. V zásadě by to byla škoda, nicméně je pochopitelné, že nejjasnější představu o svém růstu má sama kapela.

Více než hodinu a půl trvající koncert samozřejmě představil jak skladby Apocalyptiky, tak některé coververze, jak je u ní zvykem. I tentokrát se ukázalo, že její největší problém je určitý stereotyp soundu, do kterého ji svazuje přítomnost tří cell jako základních nástrojů. To je ale Apocalyptica. Její věhlas je na výše uvedeném postaven. V podprogramu svým sofistikovaným rockem příjemně zapůsobila australská kapela Tracer, která Apocalyptiku na evropském turné doprovází.

Celkové hodnocení: 70%

Související témata:

Výběr článků

Načítám