RECENZE: Ahsoka pokládá základy budoucím cestám do předaleké Galaxie

Sérii si vzal opět pod křídla David Filoni, duchovní otec animovaných Povstalců nebo Klonových válek, ve kterých si právě postava Ahsoky Tano odšermovala svůj debut. Na kreslené příběhy navazuje i hlavní dějová linka, která sleduje osudy již zkušené mistryně řádu Jedi. V době po vítězství nad Palpatinem a Sithy bedlivě střeží obyvatele světů před hrozbami vyvstávajícími z popela poraženého impéria.

Tvůrci vytěžili zajímavý charakter, který se v hrané podobě krátce objevil už v Mandalorianovi. Z mentorky neudělali nesmrtelnou modlu, ale bytost se slabinami a chybami, které ji dále formují v boji s nepřítelem. Ahsoka hledá své místo mezi planetami a zároveň přehodnocuje svá rozhodnutí vůči mladší učednici, se kterou se kdysi nerozešla smírně. Jejich vztahy se vylepšují tradičně až ve stínu narůstajícího zla.

To má podobu zlotřilého velkoadmirála Thrawna, který rovněž hrál klíčovou roli ve zmíněných Povstalcích. A ačkoliv rozhodně nejde o dalšího Dartha Vadera, jeho stoický klid a chladná vypočítavost zaujme natolik, aby promyšlenému návratu padouchů na scénu dal reprezentativní postoj. Nehledě na to, že Thrawn (stejně jako v Povstalcích ho ztvárňuje Lars Mikkelsen) do kánonu Hvězdných válek neodmyslitelně patří. Ve svých románech ho představil už spisovatel Timothy Zahn na začátku devadesátých let.

Neokoukaný a stejně tak familiárně známý svět si následně po značnou část seriálu krade pro sebe Hayden Christensen. Návrat Anakina Skywalkera či samotného Vadera už bodoval v minisérii Kenobi. Ahsoka dává ikonické postavě daleko víc prostoru bez masky v dobách světlé strany síly, ve které se však už zřetelně dere na povrch temnota. I tam je výrazně znát trefený kontrast mezi vůdkyní a váhající bývalou padawankou rytíře, který sešel z cesty. Scény Christensena s Rosariou Dawson patří k tomu nejlepšímu v první sérii.

Sebevědomě působí i vedlejší záporáci, Baylan Skoll a Shin Hati. Dvojice mistra a učednice podobně jako další postavy není charakterově plochá a černobílá. Má svou agendu a nejistoty, které se promítají do děje a posouvají ho kupředu. Věčná škoda je, že postava s tváří Raye Stevensona pravděpodobně zajímavou větev příběhu nedokončí, herec náhle zemřel ještě před premiérou seriálu na Disney+.

Ahsoka boduje i při bližším pohledu na technické zpracování. S efekty se pracuje vkusně a před digitálními prvky navíc se upřednostňují bohaté choreografie či roztomilí tvorové jako vystřižení z odvrácené strany měsíce Endor. Pokud se zelené plátno použije, umocňuje to atmosféru v celcích spíše než ve zbytečných detailech.

Dobrý celkový dojem z premiérové řady tak kazí možná jen podivná sekta čarodějek z Dathomiru. Ta se sice rovněž neobjevuje poprvé, je ale tou pomyslnou hranicí mezi magickým sci-fi a fantasy pohádkou. Scény s nimi příliš nefungují a jsou jen jakýmsi oslím můstkem, který hrdinům ve finále kupuje čas a diváka otravuje.

Osmý díl a závěr první série pak může v mnohých vyvolat pocit zklamání. Filoni a další zde až moc hrají na jistotu a namísto vzrušující podívané nabízejí jen potenciál, který mají chuť s postavami naplnit. Pryč je doba nervydrásajících cliffhangerů. Pokud je fanoušek hladový po dalších dílech, nepotřebuje napětím ohryzávat svou domácí maketu X-wingu.

Nic to ale nemění na tom, že po vlažně přijatých filmech takzvané nové trilogie a mírně klesající kvalitě Mandaloriana má disneyovská videotéka znovu v nabídce seriál se štítkem Star Wars, o který bude zasloužený zájem. Spolu se solidním Andorem to v době po stávkách herců a scenáristů, kdy se škrtí rozpočty a počítá každý divák, není vůbec k zahození.