RECENZE: ABBA se napojila na staré časy

Je dost těžké uvěřit, že skupina, která léta návrat na scénu zarytě odmítala, přišla nyní s celým albem. Její „oživování“ začalo v roce 1992, kdy britská kapela Erasure vydala coververze jejích skladeb na desce ABBA-esque a vystoupala s ní do čela britské hitparády.

Na síle nabralo, když se ve filmech Muriel se vdává (1994) a Dobrodružství Priscilly, královny pouště (1994) objevily písně čtveřice a k vrcholu kráčelo, když byl v roce 1999 uveden v Londýně muzikál Mamma Mia! O rok později prý ABBA odmítla miliardu dolarů za absolvování koncertního turné.

V roce 2008 se objevil na plátnech kin hudební film Mamma Mia! a o tlaku na to, aby se kapela na scénu vrátila, se psalo pravidelně. „Peníze nehrají roli. Rádi bychom, aby si nás lidé pamatovali takové, jací jsme byli. Mladé, bujaré, plné energie a ambicí,“ řekl tehdy Björn Ulvaeus.

Nový příběh skupiny ABBA začal poté, co se v roce 2018 členové formace sešli, aby nahráli dvě nové písně pro televizní speciál. Později přišel projekt ABBA Voyage, na jehož konci bude digitální verze kapely vystupovat po boku živých hudebníků na účelově vybudovaném místě v Londýně.

Voyage nabízí deset písniček. Některé jsou nové, jiné (byť třeba jen motivy) vylovené z minulosti. Bez ohledu na to, kdy vznikaly, se všechny zvukem napojují na staré časy. Jako by mezi předposledním albem The Visitors (1981) a novinkou neuběhlo čtyřicet let, nýbrž jen dva tři.

Ať už Björn Ulvaeus a Benny Andersson, autoři písní, poslouchají moderní pop, či on jen prochází kolem nich, volba navázat zvukem na to, co bylo, byla jediná správná. Fanoušci skupiny netouží po moderních syntetických zvucích a přeprodukovaných pokusech. Chtějí písničky, kterou vlezou pod kůži a budou si je moci pobrukovat.

Všechny tedy ctí klasickou stavbu a nesou jasné melodie. Bohužel většinou ne tak silné, pročež pod kůži lezou pomalu a opatrně. Diskotékově laděná Don’t Shut Me Down či hybná No Doubt About It jsou slušné taneční kousky. Zdaleka však nedosahují potence takových tanečních hitů, jaké ABBA nabízela na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let.

Singlová I Still Have Faith In You je výrazná a v dobrém smyslu slova nostalgická, When You Danced With Me je inspirována irskou lidovou hudbou, o čemž svědčí i text o jarmarku v Kilkenny. Little Things nabízí vánoční motiv, žel tuctový a podbízivý. Just A Notion vznikla na konci sedmdesátých let a je v ní, jako prý na více místech na albu, původní zpěv. Patří mezi nejsilnější na desce, právě proto, že byla psána v době, kdy měli Ulvaeus a Andersson životní autorskou formu.

Nové skladby nicméně spolehlivě jistí hlasy zpěvaček Agnethy Faltskögové a Anni-Frid Lyngstadové. Čas jim je tolik neobrousil, a byť je oběma více než sedmdesát let, dávají vzpomenout na rozezpívané pasáže z dob, kdy si ABBA slávu napřímo užívala.

V textech nehledejme žádnou hloubku, na to tahle skupina nikdy nebyla. Jsou především vztahové, nicméně třeba v Bumblebee se čtveřice dotkne problému klimatických změn.

Vše symbolicky shrnuje poslední majestátní písnička Ode To Freedom. Říká, že se ABBA vrátila, ukázala, že má ještě co nabídnout, ale na to, aby byla i dnes tahounem popové scény, to už nestačí. Nové skladby jsou jako B-strany tehdejších singlů, nedosahují jejich údernosti a nadčasovosti. Přesto je to příjemný nostalgický výlet, který vede krajinou zřetelného popu.

Hodnocení: 70 %

Může se vám hodit na Zboží.cz: