Článek
Před dvěma lety, po vydání předešlého alba Mutter, se objevily informace o krizi v Rammstein. Co se tenkrát stalo?
Skupina měla problémy obecně. V mém případě šlo o to, že jsem kapele dával spoustu energie a chtěl jsem ji za to kontrolovat. Viděl jsem, jak některým jiným členům začalo chybět nadšení. Vedlo to k tomu, že jsme si přestali věřit a necítili jsme se spolu dobře. Bylo důležité získat odstup.
Odstěhoval jsem se tedy do New Yorku a chtěl jsem nechat Rammstein nadechnout. Z té vzdálenosti jsem se snažil pochopit správný obraz skupiny. Mám pocit, že to pomohlo. Když jsme se sešli, nahráli jsme nové album Reise, Reise a máme z něho velkou radost.
Prý jste si v Americe udělal nový projekt.
Byl jsem jediný z kapely, který se v době krize pokusil o nový projekt. Doteď ale není hotový. Jmenuje se Emigrate a já se rozhodl v něm zpívat, protože každý kytarista chce zpívat. Umožnil mi rozdělit energii na dvě části a dát každou jinému projektu.
V jakém hudebním stylu se Emigrate pohybuje?
Ve stylu Rammstein, ovšem smíseném s americkou hudbou. Zpívám anglicky. Má to mnoho společného s New Yorkem a energií, kterou v něm cítím. Existenci Rammstein to ale neohrozí, jsou pro mě nadále nejdůležitější.
Pohybujete se mezi Německem a New Yorkem. Jak se díváte na výsledek nedávných amerických prezidentských voleb?
Všechno, co se ve světě děje, má pozitivní a negativní stránku. Měl bych samozřejmě větší radost z vítězství Kerryho, ale pravděpodobně ještě nenastala ta správná doba. Bush nyní musí nést důsledky své dosavadní politiky. V jeho volebním vítězství vidím velký význam pro Evropu. Bude jí umožněno lépe srůst dohromady. Když lidé pochopí, že vždy existuje volba, principiálně se dostaneme dál.
Jaký je z vašeho pohledu momentální stav světa?
Děje se určitý druh globalizace, kterou ale speciálně z americké strany nevidím jako příliš dobrou. Na druhé straně považuji za velký úspěch, že se po mnoha letech válek podařilo sjednotit Evropu a díky tomu se nepředpokládá, že by tu v nejbližší době došlo k dalším válkám. Musíme také vidět, co se děje v Asii. Čína bude hrát v budoucnu velkou roli.
Domnívám se, že snaha Ameriky bojovat proti terorismu se minula účinkem. Projevuje se to tím, že dnes máme třikrát tolik teroristických útoků než před 11. zářím 2001. Válkou docílíte pouze nové války. Neexistuje jedna pravda, je jich více. Tolerancí můžeme dosáhnout velkého pokroku.
Nebudete mít potřebu se ke stavu světa v tvorbě Rammstein někdy vyjádřit?
V žádném případě. Tohle je můj osobní názor a necítím se být pověřen tím, abych ho prezentoval prostřednictvím kapely. Musel bych být politikem, ne hudebníkem.
Jaká literatura vás zajímá?
Německá, americká i ruská. Z českých autorů znám Franze Kafku. Miluji dobré příběhy a je mi jedno, kdo je napsal.
Naposledy jsem četl knihu Untergang. Je o posledních dnech Adolfa Hitlera, odehrává se v bunkru, kde se skrýval. My, Němci, se s druhou světovou válkou konfrontujeme stále, už od školy. Zajímalo mě, co Hitler zažil, jaká byla jeho strategie. Z knihy jsem pochopil, že mu šlo pouze o ničení. Kdyby válku vyhrál, brzy by vedl novou, protože měl patologickou potřebu něco bořit. Byla to pro mě skutečnost, kterou jsem neznal.
Netajíte se láskou k Praze. Co vás na ní přitahuje?
Vnímám města jako určité toky energií. Těžko to dokážu vysvětlit. Praha je pro mě prostě tok energie. Především ale měla vždy co dělat s dobrým jídlem, a protože láska prochází žaludkem, mám v ní vždy dobrý pocit.
