Článek
"V sobotu 20. listopadu 2004 jsme jako řádní návštěvníci přišli do Veletržního paláce. Zde jsme se v expozici českého a slovenského umění šedesátých let veřejně a společně vykáleli na zem, očistili se a nikým nerušeni odešli z galerie," uvedl jeden z účastníků protestu, člen Rafanů Marek Meduna. Nesdělil však účel akce.
Událost potvrdila i tisková mluvčí Národní galerie Petra Jungwirthová. Generální ředitel galerie Milan Knížák se podle ní nechce k incidentu vyjadřovat.
Rafani rádi provokují
Skupinu Rafani tvoří Marek Meduna, Luděk Rathouský, Radim Kořínek a Petr Motejzík, kteří se dali dohromady při studiu Akademie výtvarných umění. Do povědomí širší veřejnosti se dostali zapálením imitace české vlajky v předvečer státního svátku 28. října 2002 před pražskou sochou svatého Václava.
Rafani tvrdí, že dělají politicky angažovanou uměleckou tvorbu, která reaguje na problémy společnosti. Podle svých slov chtějí otvírat tabuizované nebo neřešené problémy a vyvolat očistnou diskusi, která povede ke šťastnější společnosti.
Letos se dostali do finále Ceny Jindřicha Chalupeckého - kvůli nim pořadatelé změnili pravidla, aby mohla soutěžit i výtvarná skupina. Odborná porota je nezvolila za vítěze, ale dostali cenu publika za nástěnnou malbu dětí plivajících na bustu Lenina, která zase plive na děti.
Rozporuplný Knížák
Způsob, jakým vede Milan Knížák Národní galerii, je často kritizován, a to i z řad teoretiků a umělců, kterým se jeho koncepce galerie nelíbí. Předloni umělecká skupina PodeBal na výlohu Veletržního paláce přilepila z obou stran cihlu, která vypadala, jako kdyby prolétávala skleněnou plochou. Pomyslným hozením cihly do výlohy chtěla nejen vyjádřit nesouhlas, ale také vyzvat vedení galerie, aby zahájilo dialog otevřený i názorům na umění, které se liší od Knížákových.