Článek
Na nové desce jste se oproti svým předešlým nahrávkám poměrně uklidnila. Čím to je?
Byla jsem těhotná a s bříškem se špatně skáče, to v první řadě. Navíc mi bylo dost špatně, měla jsem co dělat, abych se udržela v kondici. Teď si šetřím síly na to, co je podstatné. Dříve jsem neměla žádný soukromý život, ale teď se to změnilo.
Z jakého období písničky jsou?
První jsem napsala v době, kdy jsem vydala desku V hoře. Jde o píseň Kráčím, vznikla v autobuse přes noc při cestě do Paříže. Další písničky vznikaly dva roky, až do ledna letošního roku.
Jsou na desce jiné skladby, které vznikly neobvyklým způsobem?
Například Moře pod Smyrnou jsem napsala na jedné pláži v Turecku, kde jsem se v lednu nejprve kochala pohledem na moře a pak to nevydržela a do té poměrně ledové vody vlezla. Moji přátelé se divili, jak jsem mohla do tak studené vody jít. Písnička Vařič a mapa vznikla v Orlických horách, skladba Za obzor v jižních Čechách. V podstatě je většina písniček z cest.
Co na cestách posloucháte?
Já si spíš zpívám. Teď mám v přehrávači polské nahrávky, mimo jiné Czeslawa Niemena nebo Annu-Marii Jopek. Těžko ale odhadnu, jestli mě inspirují. Myslím, že všechno, co poslouchám a žiju, se v písničkách odráží. Těžko se mi to ale identifikuje.
Ze zvuku vašich písniček se víceméně vytratil akordeon. Proč?
Začalo to tím, že mě pořád napadaly písničky na piáno a já nevěděla proč. Potom jsem pojala podezření, že otěhotním, což se posléze potvrdilo. Pak bylo čím dál tím těžší akordeon na břicho nasadit, protože je velice těžký. Odložila jsem ho vlastně kvůli tomu, že bych ho po celou dobu koncertu neunesla. Písničky s klavírem pro mě byl takový oddechový čas.
Na desce je zhudebněná báseň Jana Nerudy z Písní kosmických. Proč jste si ji vybrala?
Když jsem napsala hudbu a pak si ji přehrávala, viděla jsem vesmír. Najednou mě napadlo, že bych nechtěla psát text, protože na to téma napsal úžasné básně Neruda. Přečetla jsem si sbírku Písně kosmické a překvapilo mě, jak moc je současná. Mluví o věcech, které trápí i nás. Myslím si také, že Nerudovy verše jsou na jeho dobu velmi moderní.
Upřednostňoval obsah před formou. Někdy mu po formální stránce trochu kulhají, nemají stejný počet slabik, ale obsah je nadčasový a především lidský. S jeho básněmi nemám problém se ztotožnit.
Existují ještě nějací básníci, s nimiž byste ráda spolupracovala?
To jste řekl hezky, ale já mám spíš pocit, že jsem Nerudův text drze uchopila. Neměla bych to říkat, ale já zase nejsem tak sečtělá, takže zatím není nikdo, kdo by mě nadchl stejně jako Neruda. Třeba se ale jednou k někomu dostanu.
Minimalismus i bigbít
Nové Radůzino album přišlo na svět dříve, než by se kdo nadál. Písničky vznikaly i v období, kdy byla v požehnaném stavu, čemuž lze na vrub přičíst zklidnění v jejím písničkářském výrazu. Už si jen tak nejuchne a nezakřičí, spíše prožívá vnitřně. Hájí svůj svět, v textech je osobní, zasněná a řemeslně přesvědčivá. S tím koresponduje i hudební doprovod. Povětšinou komorní klávírní (vládne nahrávce místo akordeonu z minulých alb) či symfonické doprovody se inspirují v hudebním minimalismu. Aby deska neupadla do stereotypu, objevuje se v jiných písních hra rockové skupiny. Takové vyvážení alba bylo žádoucí, Radůza se ukázala být i dobrou producentkou. Rovněž výbornou zpěvačkou. Je živelná, neformální, vichřice s obrovskou hlasovou sílou. Nahrála velmi kvalitní album a patří do tuzemské písničkářské špičky.
Radůza: V salonu barokních dam Indies MG Records, 50:19