Článek
Martinů surreální operní sen o hledání Julietty pařížským knihkupcem Michelem a Poulencovu Ženu, která se po telefonu zoufale snaží udržet ztracený vztah s milencem, propojil Radok tématem iluze, jejímž prostřednictvím vnímáme svět. Iluzí je Julietta, iluzí je minulost, jež možná nikdy neexistovala, iluzí může být i to, že na druhé straně telefonního drátu opravdu někdo je. Iluzemi se vykupujeme z reality, iluzemi vstupujeme do krajiny štěstí a snů.
Magnus Vigilius a Jana Šrejma Kačírková v Martinů zkrácené Juliettě.
Radok je i autorem scénografie, inspirované obrazy dánského malíře Vilhelma Hammershøie. Šedomodrý pokoj se stěnami, v nichž se objevují a mizí dveře i siluety lidí, a s oknem, za nímž se promítá dívčí postava v zamlžené krajině, ne nepodobná vizím belgického surrealisty Reného Magritta, navozuje dojem snového prostoru, v němž se ale odehrávají prosté a reálné akce. Michel se tu potkává s Juliettou, Obchodníkem se vzpomínkami a dalšími postavami, Žena telefonuje svému milenci. Atmosféru snu dotváří měkké svícení, projekce a především hudba, jíž Radok dokáže citlivě naslouchat a její řeč převést do působivého scénického obrazu.
Výborného partnera má k tomu v šéfdirigentovi brněnské opery Marko Ivanovićovi, jehož hudební nastudování výrazově dokonale souzní s partiturou obou oper; a samozřejmě v sólistickém obsazení, jemuž dominuje Jana Šrejma Kačírková v dvojroli Julietty a Ženy.
Životní role
Nejenže náročný part suverénně zvládá svým vyrovnaně znějícím a barevným sopránem a její francouzština je obdivuhodná, ale oběma postavám propůjčuje nezaměnitelnou ženskou dychtivost, opravdovost a naléhavost v každém gestu jejich jevištní existence. Pro Kačírkovou je to nesporně jedna z jejích životních rolí. Výborný je i dánský tenorista Magnus Vigilius v roli méně lyrického, ale mužného a rázného Michela, vytvářejícího kontrast k rozmlženému světu iluzí. A k dojmu z perfektně sladěné a výrazově čisté inscenace přispívá i Roman Hoza v roli Obchodníka se vzpomínkami a dalších menších rolí, Josef Škarka jako Dědeček, Eva Novotná jako Babička a všichni ostatní na scéně i za ní.
Působivá scénografie dotváří dojem snové atmosféry.
Tři fragmenty z Julietty jsou uvedeny na scénu vůbec poprvé. Martinů je vytvořil pro rozhlasovou a koncertní verzi své opery, ale i na jevišti docela dobře fungují jako dramaticky zhuštěná podoba Julietty. Přesto vyvolávají slibnou představu, jak by Radok s Ivanovićem inscenovali Juliettu v jejím úplném tvaru. Třeba k tomu někdy dojde.
Poslední premiéra souboru Janáčkovy opery, jež vznikla v koprodukci s operním domem ve švédském Göteborgu, po celkově úspěšné sezoně dokládá nespornou skutečnost, že v Brně se dnes dělá moderní hudební divadlo srovnatelné se špičkovou evropskou úrovní.
Bohuslav Martinů: Tři fragmenty z Julietty / Francis Poulenc: Lidský hlas
Hudební nastudování a dirigent Marko Ivanovič, režie a scéna David Radok, kostýmy Zuzana Ježková, světlený design Přemysl Janda, videoprojekce Dalibor Fencl. Premiéra 14. června v Janáčkově opeře, Národní divadlo Brno
Hodnocení 90%
Může se vám hodit na Zboží.cz: