Článek
Kromě vašeho premiérového koncertu s ČNSO jste v Praze nahrával i nové CD?
Pro japonskou firmu Ocavia Records jsem ve studiu Domovina s kolegy z Berlínské filharmonie a z Mnichova nahrával album, které je částí projektu určeného na čtyři roky. Budou na něm všechny Beethovenovy komorní skladby. Nyní jsme nahráli septet a oktet.
Od roku 1996 působíte v Německu, kam jste odešel z České filharmonie. Nejdřív Mnichov, pak krátce Bamberk a nyní Berlín. Proč jste odešel z Mnichova?
V Mnichově působil dlouho dirigent Sergiu Celibidache, kterého jsem velice uznával a chtěl pod ním hrát. Týden před mým nástupem ale zemřel, orchestr byl pak dva roky bez dirigenta, až nastoupil Američan James Levine. Levina si vážím, ale jeho styl práce je jiný než byl Celibidacheho. Zaváděl různé novoty včetně jiného sezení. To mi nebylo milé, takže jsem raději odešel.
V roce 2000 jste vyhrál konkurz do Berlínské filharmonie, kde nyní působíte jako jediný Čech. Jak to proběhlo?
Spolupracoval jsem s nimi jako host již předtím, a když mi poradili, abych se zúčastnil konkurzu, udělal jsem to, protože jsem chtěl pracovat v nejlepším orchestru na světě. Konkurz jsem vyhrál a byl to velký zážitek. Proběhl bez plenty, žádná umělecká rada, hlasovali všichni, kdo přišli. Mimochodem přede mnou tam byl jeden Čech, exilový kontrabasista Karel Dupák, který u nás nebyl příliš známý.
Jak vycházíte se svým šéfem, dirigentem Simonem Rattlem? Projevuje se v jeho práci i vztah s Magdalenou Koženou?
Snad jen v tom, že hrajeme více z české tvorby. Ale i to může být náhoda. Osobně jsem s ním měl jen jeden střet a od té doby si dávám pozor, neboť vím, že je to zbytečné. Šéf má vždy pravdu, i když se mi to občas nelíbí – třeba jak chce, abych hrál některé věci v rozporu s tradicí.
Chystáte se tedy odejít?
Po sezóně 2008/9 chci odejít z Berlína. Mám dost nabídek na sólové hraní a spojit i rodinu se dvěma malými dětmi s prací v orchestru je náročné, takže zvolím sólovou kariéru. Pochybuji, že mi orchestr dá zvláštní smlouvu, která by mi umožňovala více sólového hraní. Neláká mne také perspektiva sedět v orchestru do 65 let, byť s dobrým platem.
Koho považujete za nejlepší dirigenty, se kterými jste hrál?
Určitě jsou to Daniel Barenboim a Seiji Ozawa. Oba jsou naprosto protikladní, ale vynikající. Ozawa mne často zve do Japonska k jeho orchestru. Jednou, když nemohl, tak jsem ho v Mito komorním orchestru zastoupil jako dirigent.
Chcete dirigovat?
Hornisté často dirigují, přece jen po čtyřicítce začnou zdravotní problémy, svaly ochabují a dirigentská práce je nejbližší.
Plánujete po Berlínu návrat do Čech?
Zatím pendlujeme mezi Berlínem a severními Čechami, kde mám domek. Ale chtěl bych, aby obě mé holčičky chodily do školy u nás.