Článek
Národní archeologické muzeum v Bagdádu a archívy, kde téměř 150 tisíc exponátů podávalo svědectví o civilizacích Mezopotámie, se staly obětí rabujících místních obyvatel prakticky v prvních hodinách poté, co Saddámův režim po vstupu amerických jednotek do města 9. dubna padl. Dav vyplenil i dvě provinční muzea v Mosulu a Tikrítu.
Po vpádu vandalů zůstalo v sálech spáleniště a podlahy byly pokryté rozbitými hliněnými předměty starými několik tisíc let. Zatím přesně nezjištěné množství historických předmětů bylo rozkradeno. Mezi ztracenými slavnými exponáty nechybějí ani čtyři a půl tisíce let stará "urská harfa", sumerská váza z Uruku a bronzová soška z akkádské doby.
Muzea zůstávají uzavřena a zaměstnanci a dobrovolníci z řad archeologů se pokoušejí sestavit inventář škod.
Škodám se dalo zabránit
Irák leží na místech, kde se rozkládala starověká Mezopotámie, kolébka civilizací Sumeru, Akkadu, Babylonie a Asýrie, které lidstvo vděčí za písmo, základy matematiky a první města. O možnosti rabování předmětů z těchto období se po zkušenostech z první války v Perském zálivu vědělo. Archeologové se už před útokem na Irák obrátili na Pentagon a upozornili na ohrožení památek.
"Byli informováni. Tomu všemu bylo možné zabránit. Archeologové upozornili na pět tisíc míst, kde by k rabování mohlo dojít," potvrzuje Jeremy Black, specialista na Irák v Oxfordské univerzitě, která řádění v Iráku označuje za největší drancování od druhé světové války. Podle něj ale už v té době byl v USA protitlak s cílem dosáhnout zmírnění legislativy, která zakazuje prodej iráckého kulturního dědictví v zahraničí. Prý by tato díla byla v USA ve větším bezpečí. "To je kulturní imperialismus," dodává Black.
Experti nyní mají za to, že obchodování s jedinečnými díly už začalo. V Paříži se údajně už objevila v nabídce soukromým sběratelům. Nikoli ve známých aukčních síních jako Christie´s nebo Sotheby´s, ale prodávají je podloudné sítě. "Pracují na objednávku sběratelů," vysvětluje Black, který v Iráku strávil šest let. Cesty vedou přes Jordánsko, Izrael, Švýcarsko, Paříž do New Yorku.
"Jak se jednou skvost dostane mimo Irák, je prakticky nemožné jej získat zpátky," upozorňuje Donny George, ředitel oddělení výzkumu v muzeu, tvrdí, že rabují profesionálové. "Nedotkli se kopií, ukradli jen originály," říká.
Rabování pokračuje
Američtí vojáci nyní ujišťují, že dělají co mohou, aby se ukradené exponáty našly a vrátily. Podle očitých svědectví ale ještě ve středu v muzeu řádily desítky zlodějů a vandalů. "Americké tanky stály před hlavním vchodem a zloději jim odnášeli pytle s lupem přímo před nosem," stěžuje si profesor bagdádské univerzity Saíd Damirdží. "Žádali jsme vojáky, aby rabující nepustili dovnitř, ale řekli nám, že nemají instrukce," řekl. Damirdží se obrátil také na UNESCO, které má podle Haagské konvence z roku 1954 povinnost ochránit kulturní památky v případě válečného konfliktu. USA a Británie jsou ale mezi několika státy, které konvenci nikdy nepodepsaly.
UNESCO bije na poplach
Včera se v sídle UNESCO v Paříži sešlo na třicet expertů, aby zajistili zmapování škod a vypracovali plán okamžité ochrany. Generální tajemník UNESCO Koiši Macuura bije na poplach - vyzval všechny státy, aby znemožnily vstup ukradených iráckých památek na své území. Vyzval všechna muzea, starožitníky a další obchodníky s uměleckými předměty, aby zabránili obchodování s nimi. Mají zvlášť sledovat, zda se neobjeví šperky a hliněné tabulky.
OSN by podle něj měla vyhlásit dočasné embargo na obchod s iráckými uměleckými předměty. UNESCO chce také co nejrychleji zpracovat databázi iráckého dědictví, aby celníci a policisté mohli ukradené památky identifikovat.
