Článek
Pár dní před rozpadem Československa na konci roku 1992, kdy projíždějí republikou nákladní vlaky odvážející sovětské zbraně a munici, bojuje vojenská prokuratura o to, aby jí neproklouzl mezi prsty bývalý šéf předlistopadové kontrarozvědky Josef Ferenc, postava zcela jednoznačně odkazující na generálporučíka Alojze Lorence.
Vojenský prokurátor Roman Rédl (Ondřej Sokol), který má jeho případ na starost, se přitom náhodou zaplete do zločineckého soukolí, z něhož nemá šanci vyváznout a jež ho během několika dní rozdrtí.
Hřebejk od první chvíle buduje jak rytmus díla s jeho až mechanickou osudovostí, která se přes Rédla převalí jak nákladní vlak, tak atmosféru 90. let. Z drobných důvěrných detailů předkládaných s neúčastnou věcností kreslí osobnost hlavního hrdiny a skládá mozaiku rozkládající se společnosti, kdy se míchá staré s novým.
Prvotní občasnou lehkou ironii přitom začne brzy doplňovat postupným odkrýváním cynismu a krutosti nastupujícího organizovaného zločinu, který téměř až do finále představují dva na pohled malí, nikoli však neškodní grázlové sloužící mafiánské síti prorostlé do nejvyšších politických pater. Velmi dobře je zahráli David Novotný a Martin Hofmann.
Zápletka scenáristy Mira Šifry však sama o sobě nabízí cosi mezi detektivkou a gangsterkou, kde se děje leccos s pomocí scenáristických náhod a také leckde zůstávají mezery. To se sice do značné míry daří Hřebejkovi překlenout, když nad ní výše zmíněným způsobem buduje temný thriller, ale nestačí to.
Proto se i po sarkasticky hořkém konci, k němuž minisérii Hřebejk nekompromisně a jistě dovedl, neodbytně vnucuje otázka, jestli by téma divokých 90. let a prorůstání organizovaného zločinu s bývalými i novými bezpečnostními strukturami nestálo spíš za serióznější pokus o rekonstrukci Lorencova případu. Nebo naopak jen o dobovou žánrovku na základě čistě smyšlené historky o černém obchodu se zbraněmi.
Příčinou pochybnosti je dojem, že thriller nerozehrál pořádně ani jedno z obou témat. Také ne zcela přesvědčivá konstrukce, která je spojuje. Tím slabým místem je samotný Rédl, jenž coby vojenský prokurátor a bývalý elitní výsadkář zničehonic zahodí veškeré profesionální zkušenosti a instinkty a začne pátrat na vlastní pěst po tom, proč někomu stojí za to zabít studenta kybernetiky.
Absence podrobnější psychologie hlavního hrdiny potom vede i k tomu, že Rédlova skrývaná homosexualita i tajemství z minulosti vyzní v rámci příběhu křečovitě a jako účelový způsob, jak dovést drama do finále.