Článek
Kniha je přehledně rozčleněna tak, aby i člověk, méně znalý Boudníkova díla, neztratil hned na začátku nit. Po předmluvách nakladatele a autora přichází dvacet tři kapitol. Každá mapuje jeden rok grafikovy tvorby. Díky tomu je patrné, jakým způsobem získával svůj neopakovatelný tvůrčí rukopis, ze kterých inspiračních zdrojů čerpal (mimo jiné ze symbolismu, expresionismu či kubismu) a jak esteticky posouval kupředu.
Při pozorném prohlížení jednotlivých prací je patrné, že i když Boudníka spojujeme velmi těsně hlavně s abstrakcí, není to v jeho případě z nouze ctnost, jak si mnohdy nepoučení laici myslí. Kniha totiž přináší dostatek důkazů velmi kvalitní konkrétní tvorby. Tvůrce byl schopen vytvořit velmi dobré akty, výrazné portréty, či dynamické figury zvířat. Tyto prvky lze dokonce objevit i v některých jeho, na první pohled abstraktních, kompozicích.
Obal knihy Vladimír Boudník, kompletní soupis grafického díla.
K ucelenému pohledu přispívají také citace z textu Bohumila Hrabala Něžný barbar. I jejich prostřednictvím se čtenář dostává do hlubin umělcovy duše.
Coby přidaná hodnota pak působí kapitola věnovaná falzům, napodobeninám a podvrhům autorových děl. U každého z nich se vždy objevuje krátká stať, ve které je vysvětleno, čím se plagiát liší od původní tvorby (chyby v kompozici, špatně zpracovaná signatura, či nedobře zvolený motiv).
Jestliže v úvodu knihy Merhaut zdůrazňuje, že dílo není prací historika umění, ale výsledek mravenčí píle několika nadšenců a jeho obdivovatelů, hází do obličeje rukavici všem teoretikům umění, kteří nebyli za tolik let schopní vytvořit takto obsáhlý katalog (knihu lze získat na adrese www.vladimirboudnik.cz). I tak můžeme říct, že v tomto případě jde sice o pozdní, nicméně přece jen uskutečněné, splacení dluhu tomuto významnému výtvarnému umělci.