Psi z japonského smetiště vtrhli do kin

Psí idea dostala konkrétní obrysy, když se tvůrci rozhodli, že smetiště bude ležet v Japonsku. „Všichni milujeme japonskou kinematografii a chtěli jsme natočit něco, kde se jí můžeme inspirovat. Tak jsme psí a japonský film dali dohromady,” vysvětlil v Berlíně režisér.

Jako konkrétní zdroje inspirace jmenoval městské snímky Akiry Kurosawy. „Nebe a peklo, Toulavý pes, Opilý anděl – z toho jsme použili i kousek hudby. Inspiroval mě také Viscontiho film Natálie a dalším velkým vlivem je samozřejmě Mijazaki,” vypočítával Anderson.

Diváci se ve filmu setkají i s odkazy na americkou animovanou klasiku Lady a Tramp nebo příběh o věrném psovi Hačikó. Inspiračním zdrojem se stala i japonská sbírka newyorského Metropolitního muzea umění nebo kreslené grotesky Chucka Jonese, jednoho z animátorů Looney Tunes. Vzhled města Megasaki a Ostrova odpadků, kam politici vyhostí všechny psy, odráží skutečné japonské lokace a architekturu.

„Japonská země je dramatická o dost víc než třeba Texas, tam žádné tsunami nemáme. Zkombinovali jsme spoustu věcí. Snad bude výsledek připadat Japoncům autentický, i když jde vlastně o naši fantazii založenou na lásce k japonské kultuře.“

Zatímco vizuálně Psí ostrov připomíná Dálný východ, zápletka o snaze mocných zbavit se pomocí umělé nákazy a manipulace veřejností celého psího pokolení, odráží spíš stav západní společnosti. „Politika města Megasaki je součástí příběhu, museli jsme vymyslet důvod, proč jsou psi na smetišti. A přirozeně jsme se inspirovali tím, co vidíme kolem sebe. Jak jsme na filmu pracovali, svět se měnil a pronikal do výsledku. Asi jsme na aktuální dění citlivější, než jsme si mysleli,” okomentoval Anderson nezvykle temný politický podtext loutkového animáku, jenž mu v Berlíně vynesl Stříbrného medvěda za režii.

Štěkot slavnými hlasy

První debaty o Psím ostrově začaly už před sedmi lety. „Mám doma všechny zápisníky s poznámkami z našich rozhovorů. Už na první straně jsou jména hlavních psů, všechno alfa samci,” vzpomínal Anderson. Scénář napsal sám, hodně mu s ním ale pomáhali kamarádi. Velký milovník psů Jason Schwartzman, fanoušek koček Roman Coppola a pak i DJ, herec a spisovatel Kuniči Nomura, jenž do japonštiny upravil dialogy většiny lidských postav. „Běžný japonský překladatel se snaží být stručný a jednoduchý, ale tím Wesovy repliky ztrácely svůj šarmantní humor. Já se ho tam snažil vrátit. A k tomu jsme pracovali v různých časových pásmech, takže mi Wes často psal, když jsem zrovna chtěl jít spát,” popisoval spolupráci Nomura.

Muž, jehož Anderson poznal při svém prvním pobytu v Japonsku v roce 2004, také dohlížel na japonský dabing, jenž probíhal netradičně přes mobilní telefony. „Jen bylo potřeba být někde v tichu. Což není tak lehké zařídit, když máte doma rodinu,” podotýká Nomura, jehož hlasem ve filmu promlouvá zkorumpovaný starosta Kobajaši. Pro psy, jejichž štěkot je převeden do angličtiny, využil režisér slavné americké herce včetně Edwarda Nortona, Billa Murrayho, Jeffa Goldbluma, Scarlett Johanssonové, Harveyho Keitela, Lieva Schreibera nebo Bryana Cranstona, jenž se ujal hlavní psí postavy – toulavého Chiefa.

Třikrát víc psů než lišek

Nomura občas Andersonovi pomohl i s rešeršemi, třeba když Texasan nedokázal najít fotky japonských továren z 60. let. „Na internetu dnes najdete skoro všechno, někdy ale k tomu potřebujete klávesnici s těmi správnými znaky,” vysvětlil Anderson. Staré továrny populárního amerického režiséra zajímaly, protože původně chtěl Psí ostrov pojmout po vzoru futuristických snímků právě z 60. let. „Mělo to vypadat, jako kdyby někdo v roce 1962 natočil příběh z roku 2007. Ale nikdo ten nápad moc nechápal, tak jsme z toho zbaběle vycouvali a přesunuli děj do budoucnosti,” vyprávěl filmař v Berlíně.

Psí ostrov představuje v Andersonově barvité filmografii, která mu vynesla už šest nominací na Oscara, druhý výlet do světa loutkové animace, po adaptaci bajky Roalda Dahla Fantastický pan Lišák. „Loutkové filmy je velmi zábavné vyrábět, akorát není moc lidí, kteří se tímto druhem animace vůbec zabývají, natož aby v něm vynikali,” posteskl si Anderson. Jádro jeho animátorského týmu tak už mělo zkušenosti z Pana Lišáka. „Rozpočet měly oba filmy podobný, i když v Psím ostrově je třikrát víc postav a dvakrát víc různých prostředí. Ale už jsme se naučili pracovat efektivněji. Tato práce je velmi komplikovaná a pořád musíte myslet na lidské i finanční zdroje,” přiblížil režisér vznik technicky obdivuhodného snímku.