Článek
Mimořádně sugestivním způsobem s hlubokým porozuměním pro jazykově barvitý a bohatý text ji načetl herec Igor Bareš v režii Romana Štolpy. O hudební složku se opět s využitím dobové muziky postaral Raven a obal je dílem malíře Petra Šeredy.
Körnerovy audioknihy nejsou přímočarým komerčním útokem na žebříčky prodejnosti a posluchačského zájmu, ale představují bez patosu skutečný umělecký zážitek. Novela, která knižně vyšla v roce 1983, je vlastně literárním zpracováním autorova scénáře k filmu, který o deset let dříve natočil režisér Antonín Moskalyk.
Psí kůže, tedy huncleder, byl na konci třicetileté války nepsaný, nicméně všeobecně uznávaný a užívaný zákon uplatňovaný bez milosti na všechny vojenské zběhy. Podle něho mohl být každý z nich bez soudu popraven a zahrabán do země bez církevního pohřbu. A právě takovým zběhem je i Eliáš, který se vrací na statek, jenž mu po právu jako dědici náleží.
Krutý příběh
Na statku žije jeho malá sestra a vlastní strýc ve vztahu s původně služebnou. Nehodlá se statku vzdát, a stejně tak si na majetek brousí zuby jezovité z tamního kláštera.
Těm všem je navrátivší se Eliáš na obtíž a ti všichni pochopitelně vědí, jak snadné je zbavit se ho na základě zákona psí kůže. Rozvíjí se krutý příběh plný bezohlednosti, temných lidských pudů a vášní. Příběh, který díky již zmíněnému jazykovému mistrovství Vladimíra Körnera získává vysloveně baladický rozměr.
Nelze ho považovat za odpočinkové poslouchání k odpolední kávě, ale prožitek z něho je mimořádně hluboký.
Může se vám hodit na Zboží.cz: Psí kůže - Vladimír Körner